Samota Vlčák

Samota Vlčák se nachází na severním hřebenu Chřibů asi 2,2 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu Chřibů Brdo (587 m n. m.). Jedná se o velmi významné chřibské historické místo a známé lesní rozcestí. Vlčák od nepaměti leží na důležité historické křižovatce lesních cest. Samota zde stávala již v 18. století a sloužila jako panská hospoda a poštovní stanice na trase vedoucí přes hřebeny Chřibů. Na konci 19. století samota sloužila také jako turistická útulna. Údajně se zde v době protektorátu pořádaly, i přes zákaz, taneční zábavy. Dnes slouží jako soukromý rekreační objekt.

Dvouletý (2023) uvádí, že v 18. století po zdejších panských cestách projížděly poštovské vozy třemi směry, proto k povinnostem hospodského patřilo také udržování okolních cest, zvláště pak prohazování napadeného sněhu v zimě. Mezi další povinnosti hospodského patřilo pravidelné vyzvánění zvonem, aby se mohli zbloudilí orientovat ve zdejších hlubokých lesích. Nájemci samoty byli zbaveni povinné „roboty“ a měli povinnost udržovat právě již zmíněnou průjezdnost cest. Později, v souvislosti se zrušením zdejších poštovských tras, prodala vrchnost hospodu 1. července roku 1764 Františkovi Rosému za 500 zlatých. Po smrti Františka Rosého roku 1778 hospodu zdědil jeho syn Josef, který hospodu roku 1791 také prodal. Koncem 18. století se majitelé poměrně rychle střídali. Roku 1791 to byl Antonín Kašpárek, už o dva roky později v roce 1793 pak Jan Táborský a nakonec samotu vlastnil roku 1975 Karel Daněk.

Dvouletý (2023) dále uvádí, že od konce 19. století stavení patří až do dnešních dnů rodině Váňů. Na přelomu 19. a 20. století zde pobývala každoročně „na letním bytě“ rodina Nábělkova. Významný český vědec, fyzik a astronom, prof. Dr. František Nábělek (1852 – 1915) si zde zřídil hvězdářskou pozorovatelnu a pracoval zde se svou dcerou Marií na svých astronomických výzkumech. Prof. Nábělek je autorem řady odborné literatury a především velmi cenné Velké mapy hvězdného nebe. Často zde pobývaly také děti prof. Nábělka, které rovněž vynikaly v různých oborech. Dcera Anna byla klavírní virtuoskou, syn prof. PhDr. František Nábělěk byl botanikem světového významu, který se proslavil především svou rozsáhlou prací o botanickém výzkumu Blízkého východu. Další syn Vojtěch byl také vynikajícím botanikem a mykologem, zabýval se mimo jiné popsáním květeny na Kroměřížsku.

Dvouletý (2023) dále uvádí, že v období protektorátu platil přísný zákaz tanečních zábav. Díky odlehlé poloze Vlčáku, ukrytého v lesích, se zde i v těžkém období protektorátu hrálo a tancovalo. Členové rodiny Váňovy se jako hrdí vlastenci za II. světové války aktivně zapojili do protifašistického odboje, což mělo za následek jejich následné zatčení. Otec byl umučen gestapem a oba synové byly propuštěni. Ihned po propuštění se však stali jedněmi z prvních partyzánů v oblasti Chřibů. Koncem 40. let pak zřídil Zdeněk Váňa na Vlčáku srážkoměrnou meteorologickou stanici.

Dnes je Vlčák soukromým rekreačním objektem. Nedaleko Vlčáku se nachází pramen řeky Kyjovky, Vlčí studánka a Gavendova skála.