Zvonička na Bunči

Dřevěná zvonička se nachází přímo u jednoho z nejvýznamnějších chřibských turistických středisek Bunč. Zvonička stojí na křižovatce silnice spojující Zdounky, Kostelany a Modrou. Původní zvonice zde stála již v první polovině 20. století, roku 1932. Tehdejší zvoničku postavil Klub českých turistů z Kroměříže. Dle vzpomínek pamětníků tehdy hajný z Bunče a nebo žena na zvon třikrát denně zvonili, aby dělníci pracující v okolních lesích měli pojem o čase. Zvonička se nachází pár metrů nad Bunčským pramenem.

Blaha (2013) uvádí, že ve 20. letech naproti přes silnici stávala stará hájovna. Hajný, jenž se staral o nevelký lesní úsek, byl vázán povinností zvonit ráno a v poledne třemi údery, zatímco večer se odtud ozývalo romantické klekání. Dřevorubci i turisté v lesích využívali zvonění pro lepší orientaci. Hajný zvoníval rovněž i v době pohřbu některého z členů klubu turistů. Po odchodu hajného Karla Ulricha na jiné působiště v roce 1940 hlas zvonu utichl. Byl posledním, který na Bunči zvoníval. Zvonička vzdorovala rozmarům počasí, válečným bojům v jejím okolí i nezájmu veřejnosti. Její zbylé torzo bez zvonu, který odvezli vojáci v roce 1964, chátralo až do roku 2000. Tehdy byla Lesní správou v Buchlovicích postavena její zdařilá replika, aby opět zkrášlila Bunč.

Nedaleko se nachází Bunčský pramen a Kříž na Bunči.