Památník Sv. Huberta

Památník sv. Huberta, patrona lovu a myslivosti, se nachází přibližně v centrální části údolí Kudlovské doliny. Leží nedaleko silnice spojující Kudlovice a Kostelany. Památník nechali v roce 1916 vybudovat manželé a potomci starých šlechtických rodů Marie Baltazzi a Ferdinand hrabě Wurmbrand-Stuppach. Autor původního památníku není znám. Kolem památníku vede žlutá turistická značka, která nese název Stezka Zdeňka Sedláčka a je pojmenována po jedné z velkých chřibských osobností, známém turistovi a příteli Chřibů, panu Zdeňkovi Sedláčkovi. Nedaleko se nachází turistický přístřešek. Samotný památník má za sebou poměrně bohatou historii. Původní památník se nacházel na tomto místě po téměř sto let. Postupně se na něm viditelně podepsal čas a někdy kolem roku 2010 byl památník už částečně poničen. V létě 2015 byl památník přemístěn „přes kopec“ do obce Košíky a také byl renovován. V Košíkách již zůstal. Na místě původního památníku v Kudlovské dolině byl vztyčen nový památník, který je replikou původního a jehož autorem je halenkovický sochař. Na obnovení památníku v Kudlovské dolině se podíleli obce Kudlovice a Halenkovice. Svatý Hubert je také výchozí místo k rozsáhlé skalní oblasti Vlčí jámy.

Vratislavská (2015) uvádí, že podle legendy nechal památníček postavit majitel napajedelského panství hrabě Jan Rottal, a to jako vzpomínku na svůj milostný románek. Pátrání v historických pramenech však onu pověst bezpečně vyvrátilo. Přes dva metry vysoká plastika se skládá z krychlového podstavce, patky, sloupu, prstence, hlavice zdobené listovými reliéfy, krycí desky a monumentální části v podobě kvádru, na němž je kovový kříž. Na sloupu upoutá erb s dráčkem chrlícím oheň, v oválném prstenci kolem něj vystupuje nápis „Ich Mainz“ , nahoře nad ním je pak hodnostní koruna (náleží vyšší kategorii hraběcích rodů). Páter Mgr. Jan Hrudík, zajímající se o genealogii a též o historii napajedelského panství, rozpoznal, že se jedná o erb rodiny Baltazzi. Proč zrovna oni jsou spjati s touto památkou, se dozvíme následně. Nejdříve pár slov k samotnému hlavního motivu. Svatý Hubert, světec z 8. století n. l., je všeobecně chápán jako patron myslivců a střelců. Mezi jeho hlavní atributy náleží jelen s parohy. Podle legendy se po smrti své ženy odebral do lesů, kde na Velký pátek spatřil jelena s krucifixem mezi parožím. Tento zážitek jím natolik otřásl, že se rozhodl stát se mnichem a kázat evangelium. Křesťanská ikonografie se v jeho případě inspirovala Žalmem 42: „Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí má duše po tobě, Bože.“ Jelen tak byl symbolem duše toužící po Bohu, průvodcem zbloudilých. Podle keltské mytologie je zase jelen poslem mezi světem bohů a lidí. Od 15. století bývá tedy sv. Hubert zobrazován jako lovec s loveckým rohem, mečem a psy, klečící před jelenem, který má krucifix mezi parohy. Na památníčku z chřibských lesů vidíme na přední ploše kvádru ornamentální rostlinné motivy, hlavičku anděla s křídly a věnec z květin, šišek a listů, v jehož středu se nachází ústřední výjev vidění svatého Huberta: Vousatý lovec s delšími vlasy klečí na levé noze, v levé ruce drží kuši, pravou má pokorně položenu na srdci, jeho užaslý pohled směřuje k majestátnímu jelenu, mezi jehož parožím není krucifix, ale nezvykle Panna Marie s Ježíškem v náručí – oba mají svatozář. Scénu dekorují stromy po obou stranách. Jak už bylo zmíněno výše, památníček souvisí s rodinou Baltazzi, a sice s majitelkou napajedelského panství Marií Baltazzi (9. 3. 1885, Napajedla), jejímž mužem se stal Ferdinand hrabě Wurmbrand-Stuppach (12. 4. 1879, Bratislava). Dle záznamu z napajedelských kostelních účtů z roku 1916 nechali oba manželé v tomto roce památníček postavit na památku narození své první dcery Marie Anny Pauly Ferdinandy hraběnky Wurmbrand–Stuppach. Stalo se tak v době, kdy této šlechtičně, za svého života sedmkrát vdané milovnici koní, známé též jako Etti Plesch, byly dva roky. Rodiče pamatovali i na vznik fondu, jenž měl sloužit k udržování plastiky. A proč byl místo tradičního krucifixu mezi jeleními parohy zvolen motiv Panny Marie s Ježíškem? Patrně to souvisí se jmény donátorky a její dcery. Obě tímto způsobem mohly získat náklonnost Matky Boží, největší přímluvkyně u samotného Spasitele. Svou ikonografií i uměleckým ztvárněním se pomníček sv. Huberta řadí mezi jedinečné památky Chřibů. Ačkoliv ještě neznáme jméno samotného tvůrce, již teď je jasné, že legendy provázející popisovanou památku se prolínají s novými, a snad dokonce mnohem barvitějšími fakty (Vratislavská, 2015).

Ve vzdálenějším okolí památníku se nachází řada dalších zajímavostí. Za zmínku stojí skalní oblast Vlčí jámy, studánka Nad Svatým Hubertem, studánka Pod Šindelnů, Skály pod Hradskou cestou, známý skalní úvar Miláčka nebo oblíbená Zuzančina studánka.