Kaple sv. Kříže na Smraďavce

Kaple sv. Kříže se nachází v oblasti malých, avšak populárních chřibských Lázních Leopoldov v oblasti Dlouhé řeky. Lokalita se také nazývá „Smraďavka“ podle sirovodíkových pramenů, které zde už od nepaměti vyvěrají. Léčivé účinky zdejších vod byly známy už na konci 16. století. Samotná kaple sv. Kříže pochází z 2. poloviny 17. století, je čtvercového půdorysu a je zaklenuta tzv. valenou klenbou. Kapli dal vybudovat mezi lety 1670 – 1680 zámožný šlechtic a majitel buchlovského panství Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Pod oltářem kaple vyvěrá nejvýznamnější ze zdejších pramenů léčivé sirovodíkové vody, který je zároveň hlavním pramenem celých lázní a dle kterého je oblast Smraďavky pojmenována.

Léčivé účinky zdejších pramenů zmiňuje už roku 1581 sedmihradský lékař, balneolog a epidemiolog, který působil v Brně, Tomáš Jordán z Klauzenburgu, známý také jako Thomas Jordan von Klausenburg, v díle „Knij o wodách hogitedlnych nep teplicech Morawskych“ (Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských), vydané po roce 1580 v Brně. Von Klausenburg působil také jako polní lékař císařských vojsk v období prvního tureckého obléhaní Vídně, kdy byl císařem Maxmiliánem II. jmenován do této významné funkce. V tomto období se v táborech císařských vojsk rozšířil skvrnitý tyfus, který von Klausenburg rovněž diagnostikoval. Později, roku 1569 byl zemskými stavy jmenován do vrcholné funkce moravského zemského lékaře a byl prvním, kdo zastával tento vysoký úřad. Za své služby získal roku 1573 šlechtický titul s predikátem von Klausenburg (Jordan in Gleditsch, 1967).

Nedaleko kaple se nachází barokní lovecký zámeček, který dal spolu s kaplí vybudovat mezi lety 1670 – 1680 majitel buchlovských panství Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Kaple je spolu s loveckým zámečkem nejstarší stavbou celých lázní. Začátky rozsáhlejší lázeňské péče na Smraďavce se datují k počátku 19. století. Se zdejšími lázněmi je spojeno také další významné jméno chřibské historie a tím je Leopold I. Berchtold, moravský šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop, který dal v 19. století vystavět budovu sousedící s barokním zámečkem. Rod Berchtoldů je významně spjat s buchlovským panstvím i hradem Buchlovem a značně se zasloužil o rozvoj lázeňství na Smraďavce. Sám Leopold I. Berchtold na Smraďavku přesídlil z buchlovického zámku, který tímto krokem přenechal k lazaretním účelům. Roku 1809 Leopold I. Berchtold na Smraďavce ve věku 50 let umírá na tyfus a na jeho počest se zdejším lázním později začalo říkat také „Lázně Leopoldov“. Novou „renesanci“ a oživení zažila oblast znovu na konci 20. století. Zajímavostí je, že zdejší lázně jsou jedny z nejmenších lázní u ČR.

Součástí lázní jsou i další prameny a studánky, ale také rybníky, penziony, hospůdky a restaurace. Celá oblast Smraďavky patří k velmi populárním turistickým místům Buchlovských hor a patří k významným lokalitám v údolí Dlouhé řeky, kde se nachází celá řada dalších zajímavých míst. Jmenovat můžeme třeba vodní nádrž Sovín, kříž v údolí Dlouhé řeky, památný Dub u Dlouhé řeky, rozcestí a smírčí kříž U Zabitého nebo památný Dub u Zabitého.