Jeřabčina

Skalní útvar Jeřabčina se nachází přibližně 700 m jihozápadně od významného chřibského rozcestí Bunč.

DSC 0409

Příběh místa

Skalní útvar Jeřabčina se nachází přibližně 700 m jihozápadně od významného chřibského rozcestí Bunč. Skála se nachází v okolí stejnojmenného vrcholu Jeřabčina skála (528 m n. m.). Jedná se o tři skalní bloky ležící ve smrkovém lese. Největší skalní blok má výšku údolní severní stěny přibližně od 10 do 12 m. Skála byla dlouhá léta ukryta v husté smrčině a bylo složitější ji najít. Znali ji trampové, myslivci, lesníci a místní chataři. V posledních letech v okolí probíhala těžba, při které byla vyčištěna i pěšina ke skále a ta začala být více navštěvována. Nejsnazší přístup ke skále je od známé lesní cesty a turistické trasy spojující Bunč a Brdo. Místo odbočení ke skále je označeno šipkou a lesní pěšina, která vede až na vrchol, je vyznačena jako červená turistická trasa. Vrchol skály je dostupný z východní strany. Po částečném odlesnění okolí vrcholu Jeřabčiny, které proběhlo po roce 2020, lze dohlédnout jižním směrem k vrcholům Buchlova, Barborky a dalších chřibských kopců. 

Název skály je patrně odvozen od stromů jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), které v okolí vrcholu roztroušeně rostou. Jeřáb ptačí patří mezi nejběžnějších druhy jeřábu a vyskytuje se často právě v okolí skal a to i v keřové formě. 

Geologicky je skála tvořena pískovcem a slepencem magurských vrstev Vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Na skále jsou patrné typické geomorfologické tvary jako voštiny, tafone, výklenky, skalní dutiny a skalní mísy. Výrazné skalní mísy se nacházejí především na vrcholu skály a vznikly mrazovým a chemickým zvětráváním, tedy činností vody, větru a ledu.

Jeřabčina je lezecky využívána. Jedná se o lezecký terén místního významu s několik málo cestami střední obtížnosti. Skála je přejištěna borháky. Na vrcholu je osazen klasický, starý vrcholový kruh. Lezecky významná je severní strana masivu.

Přibližně 400 m severovýchodně se nachází další skalní útvar Vylízaná skála. Pod názvem Vylízaná skála byla skála na dobových mapách uváděna již v 18. století. O původ názvu však existují dvě teorie (Pjevič, 2017). Faktem zůstává, že Jeřabčina a Vylízaná skála dříve bývaly zaměňovány a na některých mapách označovány nesprávně. Tomu patrně dopomohl i fakt, že Jeřabčina byla po dlouhá léta ukryta v hustém smrkovém lese a bylo složitější ji najít. Jižně pod masivem Vylízané skály pramení Kubitova studánka a studánka Jakubka.

Okolí nedalekého Bunče nabízí celou řadu dalších zajímavých míst jako jsou Zvonička na BunčiBunčský pramen, Kříž na Bunči, Šalomounův kříž pod Tvarůžkem, studánka Metúdka nebo vzdálenější, ale velmi známá a slavná studánka U Lvích hlav.

Galerie místa

Zajímavé odkazy

Zdroje

PJEVIČ, Tomáš. IV. Buchlovské panství. In: Po hranici, 2017 [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné z: https://www.po-hranici.cz/naucna_stezka/IV_buchlov.html

Máte aktualizaci nebo tip?

Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.