Karlova skála

Velmi zajímavý pískovcový skalní útvar Karlova skála se nachází nad údolím Dlouhé řeky, západně od osady Újezda na Buchlovicku. Nachází se na zelené turistické trase, kterou kopíruje naučná stezka Putování s hřibem Chřibákem. Skála stojí v lesním porostu s dominantním dubem letním (Quercus robur) a nalézá se v mírném svahu se západní orientací. 

Jedná se o lokalitu geologicky významnou. Zdejší pískovec představuje velmi zajímavou ukázku struktury tzv. lukovských vrstev soláňského souvrství magurského flyše, typickou pro oblast Chřibů (Hruban, 2014). Zdejší vypreparované vrstvy pískovců a skalní komíny jsou patrné především v údolní západně orientované části skály. Údolní stěna skaliska dosahuje výšky 18 m. Jedná se také o lezeckou lokalitu regionálního významu. Je zde celkem 29 výstupových cest, které se nacházejí především v údolní části skály. Skála je přejištěna nýty a borháky. Zastíněné části skály jsou hojně porostlé mechem. Na vrcholu jsou přítomny tzv. reliktní bory, tvořené borovicí lesní (Pinus sylvestris), které jsou typické pro vrcholové partie skal v oblasti Chřibů. 

Reliktní bory jsou pozůstatkem doby ledové a představují přirozená stanoviště v oblasti střední Evropy, na nichž borovice vytrvala od počátku svého rozšíření v postglaciálu, v období přibližně před 8000 lety, až dodnes. Vegetace na lokalitách reliktních borů vznikla v období označovaném jako boreál. V tomto období byla průměrná teplota o 2 stupně vyšší než dnes. Tyto podmínky byly vyhovující především druhům jako borovice (Pinus sp.), bříza (Betula sp.) nebo jalovec (Juniperus sp.). Borovice se do oblasti střední Evropy šířila v době preboreálu a formovala zde rozsáhlé světlé lesy. V následujících obdobích atlantiku a epiatlantiku docházelo k dalšímu oteplování a zvlhčování klimatu. Borovice byla vytlačena z příznivých stanovišť kompetičně silnějšími druhy, převážně listnatými dřevinami na menší tzv. extrémní stanoviště. Za extrémní stanoviště lze považovat exponovaná stanoviště na vrcholech kopců, výchozy skal, suťové svahy, pískovcové skály a skalní města, srázy říčních údolí a hadcové nebo silně kyselé podloží (Mikeska, 2006; Chytrý a kol., 2010, Chytrý a kol., 2014).

Reliktní bory ve Chřibech jsou charakterizovány pískovcovými skalními výchozy ve svazích nebo na vrcholech kopců a dominantním druhem těchto stanovišť je borovice lesní (Pinus sylvestris) doplněná dalšími druhy jako bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), místy třešeň ptačí (Prunus avium) a výjimečně také jeřáb břek (Sorbus torminalis). Reliktní bory na skalách vytváří velmi působivá místa s unikátní atmosférou.

Přibližně 150 m západně se nachází vrcholová skála Karlovica, která se tyčí nad údolím Dlouhé řeky a nabízí jeden z nejpůsobivějších výhledů ve Chřibech. Karlovica svou atmosférou patří k magickým místům Chřibů. Východně od Karlovy skály je umístěn malý turistický přístřešek. Západně se pak nachází další a poměrně velký skalní útvar Zbojník. V údolí Dlouhé řeky, jižně pod Karlovou skálou, pak nalezneme památný dub.