Karlovica

Skalní vyhlídka Karlovica se nachází na výchozu kopce asi 150 m západně od známého skalního útvaru a geologické lokality Karlova skála. Karlovica se tyčí nad údolím Dlouhé řeky a nabízí jeden z nejpůsobivějších výhledů ve Chřibech. Lokalita patří díky svému geniu loci k magickým místům Chřibů. Ze skály se otvírají výhledy k Velké Lipové (455 m n. m.), Hrobům (503 m n. m.), Ocásku (553 m n. m) a přírodní památce Makovica.

Lokalita je tvořena menšími pískovcovými skalními výchozy rozesetými ve vrcholové části svahu. Geologicky se jedná o pískovce a slepence magurských vrstev vnějšího flyšového pásma Západních Karpat, které se obecně označují jako magurský flyš. Na utváření skalních výchozů se v minulosti podílelo chemické a mrazové zvětrávání. Tedy činnost vody, větru a ledu.

Na skalních výchozech jsou přítomny tzv. reliktní bory, tvořené borovicí lesní (Pinus sylvestris), které jsou typické pro vrcholové partie skal v oblasti Chřibů. Reliktní bory jsou pozůstatkem doby ledové a představují přirozená stanoviště v oblasti střední Evropy, na nichž borovice vytrvala od počátku svého rozšíření v postglaciálu, v období přibližně před 8000 lety, až dodnes. Vegetace na lokalitách reliktních borů vznikla v období označovaném jako boreál. V tomto období byla průměrná teplota o 2 stupně vyšší než dnes. Tyto podmínky byly vyhovující především druhům jako borovice (Pinus sp.), bříza (Betula sp.) nebo jalovec (Juniperus sp.). Borovice se do oblasti střední Evropy šířila v době preboreálu a formovala zde rozsáhlé světlé lesy. V následujících obdobích atlantiku a epiatlantiku docházelo k dalšímu oteplování a zvlhčování klimatu. Borovice byla vytlačena z příznivých stanovišť kompetičně silnějšími druhy, převážně listnatými dřevinami na menší tzv. extrémní stanoviště. Za extrémní stanoviště lze považovat exponovaná stanoviště na vrcholech kopců, výchozy skal, suťové svahy, pískovcové skály a skalní města, srázy říčních údolí a hadcové nebo silně kyselé podloží (Mikeska, 2006; Chytrý a kol., 2010, Chytrý a kol., 2014).

Reliktní bory ve Chřibech jsou charakterizovány pískovcovými skalními výchozy ve svazích nebo na vrcholech kopců a dominantním druhem těchto stanovišť je borovice lesní (Pinus sylvestris) doplněná dalšími druhy jako bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), místy třešeň ptačí (Prunus avium) a výjimečně také jeřáb břek (Sorbus torminalis). Reliktní bory vytváří velmi působivá místa s unikátní atmosférou.

Východně od Karlovice se nachází geologicky významný pískovcový skalní útvar Karlova skála, která představuje velmi zajímavou ukázku struktury tzv. lukovských vrstev soláňského souvrství magurského flyše, typickou pro oblast Chřibů (Hruban, 2014). Zdejší vypreparované vrstvy pískovců a skalní komíny jsou patrné především v údolní, západně orientované, části skály. Údolní stěna skály dosahuje výšky 18 m. U lesní silnice vedoucí okolo Karlovy skály je umístěn malý turistický přístřešek. Silnici kopíruje zelená turistická trasa a také naučná stezka Putování s hřibem Chřibákem. Přibližně 600 m západně od lokality se nachází známý a poměrné velký skalní útvar Zbojník. Jižně v údolí Dlouhé řeky roste památný dub.