Kazatelna

Významný skalní útvar Kazatelna se nachází přibližně 1 km jihovýchodně od hradu Cimburk. Kazatelna patří mezi ikonická místa Chřibů a je častým cílem turistů. Jedná se o výraznou izolovanou skalní věž o výšce přibližně 8 m, nacházející se pár desítek metrů severně pod stejnojmenným vrcholem Kazatelna (542 m n. m.). Skála stojí v severním svahu, který spadá do údolí řeky Kyjovky. 

Kazatelna patří mezi jednu z mála izolovaných skalních věží ve Chřibech. Jedná se však o věž relativně nízkou. Významnější skalní věží je nedaleký skalní útvar Kozel, který je patrně nejznámější skálou v celé oblasti Chřibů. Obecně lze říci, že skalní útvary ve Chřibech mají podobu spíše skalních bloků různých tvarů a jsou umístěny ve svazích a na vrcholech kopců. Ve Chřibech nenajdeme typické, desítky metrů vysoké pískovcové skalní věže, které jsou známy z rozlehlých skalních měst Adršpachu, Hruboskalska nebo Labského údolí. Mezi několik málo chřibských věží, spíše „věžiček“ patří vedle Kozla a Kazatelny i Skála pod Komárcem nebo skalní útvar Kulatina, zvaný též Baba. 

Geologicky lze Kazatelnu označit za skalní výchoz jehož základem jsou pískovcové a slepencové horniny magurského příkrovu vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Skála je tvořena hrubšími arkózovými pískovci a slepenci (Podešva, 2010). O geologickém složení se zmiňuje Žižlavský (2024), který uvádí, že zdejší pískovec je hrubě zrnitý, světle hnědé barvy a jeho základní složkou jsou křemeny, ortoklasy, muskovity a biotity. 

Skála je velmi zajímavá svým tvarem a také přítomnými antropogenními prvky. Z horní strany skály jsou vytesány schůdky a na vrcholu se nachází malá plošina, nad kterou je umístěn dvouramenný kříž. Podobné dvouramenné kříže lze nalézt na více místech Chřibů. Dvouramenné kříže obecně bývají označovány také jako kříže biskupské nebo patriarchálními. Horní kratší břevno má symbolizovat tabulku, na kterou dal římský prefekt Pilát Pontský vyrýt „jméno a vinu Ježíšovu“, tedy známou zkratku INRI, jež v latině znamená „Iesus Nazarenus, Rex Iudaeorum“. Volně přeloženo „Ježíš Nazaretský, král židovský“. 

Kříž byl na skálu umístěn roku 1972 (Podešva, 2010). Období, kdy byly do skály vytesány schůdky není historicky doloženo. Někteří pamětníci uvádějí, že se tak mělo stát již ve středověku. Tento fakt však není přímo doložen. 

O původu názvu skály se zmiňuje Žižlavský (2024), který uvádí, že skalní útvar stojící ve svahu bukového lesa, opatřený schůdky a vrcholovou plošinou s dvouramenným křížem až nápadně připomíná lesní kazatelnu. Ke skále se také traduje legenda, že místo skutečně sloužilo jako kazatelna a že zde údajně kázal i moravský arcibiskup sv. Metoděj a později i augustiniánší mniši z nedalekého kláštera na hoře sv. Klimenta. Jiná pověst vypráví o černokněžnících z Buchlovských hor. Mišová (2018) uvádí, že dle této legendy dal Metodějův nástupce pronásledovat staroslovanské kněze. Tito se proto ukryli do hlubokých Buchlovských lesů v oblasti Kazatelny a nosili černé pláště.

Skála a její nejbližší okolí jsou chráněny jako zvláště chráněné území přírodní památka Kazatelna. Chráněné území bylo vyhlášeno byla roku 1967 a jeho rozloha je pouhých 0,04 ha. Předmětem ochrany je ojedinělý a morfologicky zajímavý skalní výchoz (Žižlavský, 2024; Podešva, 2010). 

Kazatelna nabízí pěkné výhledy ke hradu Cimburk, Koryčanské přehradě i k mohutnému protějšímu hřebeni na kterém se nachází zřícenina hradu Střílky. Kolem skály prochází hlavní chřibská hřebenovka, červeně značená turistická trasa. Výchozím místem ke skalnímu útvaru, bývá nejčastěji známé rozcestí U Křížku. Přibližně 500 m jihozápadně od Kazatelny se nachází známá a vydatná studánka U mísy, která slouží jako zdroj vody pro zříceninu Cimburk. Přibližně 400 m západně od Kazatelny se rozkládá přírodní rezervace Ocásek, jedna z nejvýznamnějších rezervací ve Chřibech, která je velmi kvalitní ukázkou původních Karpatských ostřicových bučin asociace Carici pilosae-Fagetum sylvaticae a je pojmenovaná podle stejnojmenného vrcholu v jehož okolí se rozkládá.