Skály pod Katamendou

Skalní útvary se nacházejí pod vrcholovou kótou Katamenda (na mapách označovanou jako Březová) s nadmořskou výškou 411 m n. m. ve svazích Kudlovské doliny. Skály jsou známy pod různými názvy – „Skály pod Katamendou“, „Skály pod Březovou“, případně „Skály nad Zuzančinou studánkou“. Dle znalce chřibské krajiny, spisovatele a badatele, kostelanského Jiřího Blahy, by správné označení oblasti mělo být právě „Skály pod Katamendou“* (2024).

Skalní útvary leží asi 150 m severovýchodně nad známou Zuzančinou studánkou. Jedná se o menší skalní bloky s výškou přibližně do 5–6 m, nacházející se 400 m jihozápadně pod vrcholovou kótou s nadmořskou výškou 411 m n. m., která je nejvyšším vrcholem geomorfologického celku Halenkovické vrchoviny. Na názvu této vrcholové kóty nepanuje jednoznačná shoda. Někteří ji označují jako „Katamenda“, ovšem na mapách bývá někdy vrchol označován jako „Březová“. Jedním ze zastánců označení Katamenda je již zmíněný Jiří Blaha Kostelanský. Tento uznávaný znalec Chřibů je také zakládajícím členem Expedice Chřiby. Právě on a další členové této slavné skupiny chřibských badatelů, spisovatelů a archeologů o této lokalitě zjistili řadu zajímavostí. 

Z důvodů výše uvedených Jiří Blaha proto označuje zdejší vrcholovou kótu „Katamendou“ a blízké skalní útvary jako „Skály pod Katamendou“.

Další autoři uvádějí, že původní název skal zní „Skály nad Zuzančinou studánkou“. Mezi lidem se také postupně etabloval pozdější název „Skály pod Březovou“, neboť se oblast pod tímto názvem vyskytuje v novějších online mapách, a z toho důvodu je mezi chřibskými příznivci takto stále častěji nazývána. 

Skály jsou tvořeny pískovcem a slepencem magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat a tyčí se ve vzrostlém lese s převahou buku lesního (Fagus sylvatica). Okolo skal vede žlutá turistická trasa Stezka Zdeňka Sedláčka, která je pojmenována na počest turisty, dlouholetého člena Klubu českých turistů, znalce a upřímného přítele Chřibů, dnes již zesnulého Zdeňka Sedláčka, který se o vznik a udržování turistických stezek v této části Buchlovských hor značnou měrou zasloužil. Je mimo jiné autorem turistické trasy „Skalky“ vedoucí přes Vlčí jámy. Jako upomínka tohoto velkého člověka byla v nedaleké obci Košíky, odkud pocházel, v roce 2008 odhalena jeho pamětní deska, na jejímž vzniku se podíleli KČT i obec Košíky. Nad skalami také prochází stará lesní trasa známá jako Hradská cesta. 

K místu se také váže místní legenda. Lysáček (2014) uvádí, že podle pověsti jsou skály zkamenělými osobami, které škodily nedaleké Zuzančině studánce a lesní víly je proto zaklely do podoby těchto kamenů.

V širším okolí skal nalezneme řadu zajímavých míst. Jihozápadně se nachází již zmíněná Zuzančina studánka a pod ní z lesního svahu vystupuje známý skalní útvar Miláčka. Přibližně 1 km severně se pak tyčí mohutný a významný skalní útvar Budačina, v jehož okolí se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace. Zhruba 700 m západně se v lesích ukrývá legendární Spáčilova chata, místo, kde tvořil regionální spisovatel, učitel, amatérský archeolog a badatel, kroměřížský Jindřich Spáčil. Ve vzdálenějším okolí skal vyvěrají studánky Bruštíkova, Pod Smrkovú, U Šubice nebo Spáčilova.

*Pojmenování vrcholu Katamenda – Existují rozdílné názory na to, který vrchol v rámci Halenkovické vrchoviny je správně označován jako Katamenda. Na tento název aspirují dva vrcholy a oba se nacházejí nad starou Hradskou cestou. Některé zdroje uvádějí, že má jít o kótu s nadmořskou výškou 408 m n. m., nacházející se přibližně v oblasti nad Skalami nad Hubertem a má se tak jednat o druhý nejvyšší bod geomorfologického celku Halenkovické vrchoviny. Podle znalce Chřibů, spisovatele a badatele Jiřího Blahy z Kostelan, by název Katamenda měl patřit právě onomu nejvyššímu vrcholu Halenkovické vrchoviny s nadmořskou výškou 411 m n. m., který je na některých novějších mapách zaznačen jako Březová.