Zbořené zámky (Cvičitelská skála)

Mohutný skalní blok se nachází nad údolím Dlouhé řeky na západním úpatí Holého kopce.

DSC00245

Příběh místa

Mohutný skalní blok Zbořené zámky se tyčí nad hlubokým údolím Dlouhé řeky na západním úpatí ikonického Holého kopce. Skála se nachází v prudkém svahu s jihozápadní orientací a je dominantou zvláště chráněného území přírodní památka MaršavaPředmětem ochrany tohoto chráněného území je zachování původních pralesovitých lesních ekosystémů na magurských flyšových horninách (Podešva, 2021). Přírodní památku Maršava tvoří trochu netradičně tři menší oddělené celky, které se nachází v oblasti Zbořených zámků a také v protějším strmém svahu nad Dlouhou řekou. Oblast Zbořených zámků tvoří největší lokalitu ze všech tří celků chráněného území.

Samotné Zbořené zámky představují impozantní skalní hřeben, který prudce spadá do kaňonu Dlouhé řeky. Jedná se o mohutný mrazový srubSkála je tvořena pískovcem a slepencem. Geologický podklad území Maršavy tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. V části hlavního skalního bloku Zbořených zámků vystupují na povrch také odolnější arkózové pískovce a slepence lukovských vrstev soláňského souvrství, vzniklé v paleogénu až paleocénu (Podešva, 2021). Na skalách se vyskytují typické geomorfologické tvary jako skalní převisy, výklenky, římsy a voštiny.

Ke skále nevede žádná stezka. V jižní části skalního útvaru se nachází velká ukloněná skalní plotna, která je hojně porostlá mechorosty a lišejníky. Na vrcholu skaliska je nenápadné ohniště, ale rozdělávání ohně je zde dle lesního zákona 289/1995 Sb. pochopitelně zakázáno. přes poetický název místa „Zbořené zámky“ zde nikdy žádný hrad ani zámek nestál. Skála je částečně zastíněna bukovým lesem a v horní části skaliska se nachází tzv. reliktní bory, tvořené borovicí lesní (Pinus sylvestris), které jsou pro řadu skalních útvarů ve vrcholových partiích Chřibů typické.

Reliktní bory jsou pozůstatkem doby ledové a představují přirozená stanoviště v oblasti střední Evropy, na nichž borovice vytrvala od počátku svého rozšíření v postglaciálu, v období přibližně před 8000 lety, až dodnes. Vegetace na lokalitách reliktních borů vznikla v období označovaném jako boreál. V tomto období byla průměrná teplota o 2°C vyšší než dnes. Tyto podmínky byly vyhovující především druhům jako borovice (Pinus sp.), bříza (Betula sp.) nebo jalovec (Juniperus sp.). Borovice se do oblasti střední Evropy šířila v době preboreálu a formovala zde rozsáhlé světlé lesy. V následujících obdobích atlantiku a epiatlantiku docházelo k dalšímu oteplování a zvlhčování klimatu. Borovice byla vytlačena z příznivých stanovišť kompetičně silnějšími druhy, převážně listnatými dřevinami na menší tzv. extrémní stanoviště. Za extrémní stanoviště lze považovat exponovaná stanoviště na vrcholech kopců, výchozy skal, suťové svahy, pískovcové skály a skalní města, srázy říčních údolí a hadcové nebo silně kyselé podloží (Mikeska, 2006; Chytrý a kol., 2010, Chytrý a kol., 2014)Reliktní bory ve Chřibech jsou charakterizovány pískovcovými skalními výchozy ve svazích nebo na vrcholech kopců a dominantním druhem těchto stanovišť je borovice lesní (Pinus sylvestris) doplněná dalšími druhy jako bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), místy třešeň ptačí (Prunus avium) a výjimečně také jeřáb břek (Sorbus torminalis). Reliktní bory vytváří velmi působivá místa s unikátní atmosférou.

Zbořené zámky jsou také lezeckou oblastí. Lezlo se zde již v 70. letech 20. století. V následujících letech oblast upadla v zapomnění a znovu se zde začalo lézt po roce 2004, kdy byla oblast přejištěna (Goat, 2024). V lezeckých průvodcích je oblast nazývaná Cvičitelská skála. Skála nabízí asi 30 cest různých obtížností a je přejištěna borháky (Skýpala a Wolf, 2010). Podrobný popis skal nabízí lezecký průvodce zde a zde.

Skrz údolní část přírodní památky Maršava vede cyklotrasa 5155 a naučná stezka Putování s hřibem Chřibákem, které kopírují horní tok Dlouhé řeky. Ve vzdálenějším okolí se nachází další zajímavá místa jako legendární přírodní rezervace Holý kopec, která patří mezi ojedinělé rezervace svého druhu ve střední Evropě a je unikátní ukázkou starých lesních porostů původního druhového složení. V údolí Dlouhé řeky se nachází staré turistické rozcestí Pila, dále Račí studánka, studánka Pod Budkou a památný Buk u Dlouhé řeky. V protějším svahu Zbořených zámků se ve vrcholové partii přírodní památky Maršava nachází menší skalní útvar.

Díky jedinečným přírodním podmínkám patří Zbořené zámky k mytickým místům ve Chřibech. Mají neopakovatelnou atmosféru, což je dáno i jejich relativně malou dotčeností civilizací a turismem. Místo zde přesto uvádíme a zároveň tiše doufáme, že ti, kteří se jej rozhodnou navštívit, k němu budou přistupovat s veškerou úctou a místo zůstane i nadále relativně málo dotčené a zachová si svůj půvab.

Galerie místa

Zajímavé odkazy

Zdroje

CHYTRÝ, Milan a kol. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. ISBN 978-80-87457-03-0 

CHYTRÝ, Milan a kol. Vegetace České republiky. 4., Lesní a křovinná vegetace. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2299-8 

GOAT. Cvičitelská skála. In: Goat.cz, 2024 [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné z: http://www.goat.cz/index.php?path=Lezeni_Chriby_CvicitelskaSkala_CvicitelskaSkala

MIKESKA, Miroslav. Bory jako potenciální přirozená vegetace. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce – nakladatelství a vydavatelství, 2006 [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné z: https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-07-06/bory-jako-potencialni-prirozena-vegetace

PODEŠVA, Zděněk. PP Maršava. In: Chráněná území Zlínského kraje, 2021 [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.chranena-uzemi.cz/marsava.php

SKÝPALA, Vladimír a Vladimír, WOLF. Moravské skály. Valašské Meziříčí: Vladimír Skýpala, 2010. ISBN 978-80-254-8777-8

Poslední aktualizace: 22. 7. 2024

Máte aktualizaci nebo tip?

Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.