U Králova stolu

Kamenná studánka se ukrývá v lese asi 150 m východně od Králova stolu.

DSC 0062

Příběh místa

Velká kamenná studánka se nachází v hlubokém lese asi 150 m východně od Králova stolu. Z nedaleké šotolinové cesty však není patrná, pro její nalezení se musí vejít skrz křoviny do lesa. Studánka má podobu velké kamenné skruže a je celá vystavěna z kamenů. Studánka je poměrně hluboká. Její hloubka je přes 3 m. Pod studánkou je patrné velké lesní prameniště, kde se podle okolních stop hojně občerstvuje lesní zvěř. Voda ze studánky odtéká východním směrem do Kobylího žlebu, který dále spadá do údolí Jankovického potoka, kterému se dříve říkalo Bystrý.

Blaha (2013) uvádí, že starobylá studánka stojí v oblasti bývalého lesního revíru Králův stůl, který byl takto označován již kolem roku 1950. Ve starších mapách nalezneme revír také pod názvem Nové dvory nebo Spálený kvartýr. Nedaleko studánky dříve stávala budova hájovny, ta však vyhořela okolo roku 1810. Později byla dlouhá léta neobydlená a roku 2018 byla definitivně stržena. Potůček, který ze studánky vytéká se jmenuje Beeza. Studánka i zmíněný potůček již ve 13. století tvořili hranici velehradského panství, které spravoval Velehradský klášter. Což ostatně dokládá i dobová listina krále Přemysla Otakara I. z roku 1228. K přesnému vytyčení hranic velehradského a napajedelského panství však došlo až po roce 1702, kdy byly na celém území Chřibů vztyčovány hraniční kameny, ty v lesích nacházíme dodnes.

Králův stůl patří k ikonickým místům Chřibů. Jedná se o známé a navštěvované místo s bohatou historií a nejasným, až tajemným původem. Někteří autoři jej označují za kamenný megalit, jenž měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratu. Jiní autoři uvádí, že se jedná o staré kultovní místo, které sloužilo také ke „jmenování“ slovanských panovníků. Blaha (2013) k samotnému kamenu uvádí, že se jedná o významný orientační bod této části Chřibů. Králův stůl je pískovcový balvan, jehož nadzemní část je očividně hrubě opracována lidskou rukou. Jeho delší osa je orientována ve směru severojižním. Délka kamene činí 263 cm, šířka 187 cm a nad okolní terén vyčnívá asi 100 cm. V okolí je několik dalších opracovaných menších kamenů, tzv. laviček, které však již nejsou na svých původních místech. V půdorysu je kámen opracován do tvaru hlavy možná posvátného zvířete, snad býka. Bokorys se podobá tvaru kovadliny. S jistotou lze však říci, že tato dominanta po staletí plnila funkci přirozeného mezníku hranice panství velehradského, patřící k cisterciáckému klášteru na Velehradě. V tomto kraji musel být kámen znám již dávno předtím.

Přibližně 500 m severně se nachází odbočení na lesní silnici vedoucí k Jankovicím. Vede tudy modrá turistická trasa. Rozcestí se říká U dubu, podle starého dubu, který zde stával od 18. století. Blaha (2013), uvádí vzpomínky někdejšího jankovického písmáka Josefa Župky: „Ještě v roce 1866 byl tak mohutný, že starý Kylhof, co škole odrostlý chlapec, se za ním ukrýval, když pozoroval prajze pochodující na Hradiště.“. Dub byl pokácen někdy roce 1970 při budování elektrického vedení, kterému stál v cestě. Místu po něm zůstal jen název.

V okolí studánky najdeme další zajímavosti. Nedaleko studánky se nachází již zmíněný chřibský fenomén, tajemný kamenný blok Králův stůl, který je opředen řadou mýtů a legend. Přibližně 1 km severně se nachází nová boží muka U Andělíčka. V lesích přibližně 1 km západně rostou dva památné vzrostlé Buky na Hrušové.

Galerie místa

Zajímavé odkazy

Zajímavé odkazy

BLAHA, Jiří. Studánky vypravují příběhy: Studánka u Králova stolu. In: Slovácký deník, 2013 [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné z: https://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/studanky-vypravuji-pribehy-studanka-u-kralova-stolu-20130923.html

Máte aktualizaci nebo tip?

Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.