Budačina

Mohutný skalní útvar Budačina se nachází v lesích v závěru Kudlovské doliny na jejím severozápadním konci.

Budačina

Příběh místa

Budačina je mohutný pískovcový skalní blok, který se nachází v lesích v závěru Kudlovské doliny (severní konec). Lokalita leží mezi vrcholovým kótami Krásná hora (388 m n. m.) a Skalnáč (360 m n. m.), přibližně 500 m východně od bývalé Rozsypalovy lesní osady. Skalní útvar stojí v mírném svahu starého bukového lesa a je součástí poměrně rozsáhlého, zvláště chráněného území přírodní památka Budačina.

Geologicky je skála tvořena pískovcem a slepencem, horninami magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat. Zvětrávání magurského flyše zde vytvořilo typické geomorfologické tvary jako skalní výklenky, převisy, římsy, lišty, komíny, voštiny a tafone (Jirková a Krejčí, 1998; Mackovčin a Jatiová, 2002). Ukázky těchto tvarů nalezneme na většině chřibských skal. Zajímavé ukázky voštin se vyskytují v severní a severozápadní části Budačiny.  

Budačina je jedním z největších skalních útvarů ve Chřibech. Skála má 12 metrů a půdorysný pohled představuje blok o velikosti přibližně 20 x 20 metrů. Budačinu tvoří dva skalní bloky označované jako Velká a Malá skála. Součástí hlavního bloku je i menší pseudokrasová puklinová jeskyně s hloubkou asi 5 – 6 m (Podešva, 2024). Na jižní straně vrcholu skály je vytesán skalní reliéf

Ve skalní soutěsce mezi Velkou a Malou skálou je umístěna bronzová pamětní deska Antonína Rozsypala, zakladatele nedaleké lesní osady a aktivního účastníka protinacistického odboje, který byl roku 1941 umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Pamětní deska byla na skálu umístěna v poválečných letech, už v roce 1946 a jejím autorem je kroměřížský legionář, legionářský výtvarník a sochař Sylvestr Harna. Kroměřížský rodák Antonín Rozsypal byl významný meziválečný propagátor tábornického hnutí a přítel Chřibů, který se dlouhodobě věnoval výchově mládeže v přírodě. Za II. světové války se aktivně zapojil do protinacistického odboje, roku 1941 byl zrazen, zajat gestapem a následně vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde téhož roku zahynul (Podešva, 2024). Jméno tohoto velkého člověka je nesmazatelně zapsáno do historie chřibských hor. Přibližně 500 m západně od Budačiny se nachází bývalá lesní osada Habeš. Kdysi významné a slavné turistické středisko a zároveň jedno z ikonických míst Chřibů s bohatou historií, jehož zakladatelem byl ve 30. letech 20. století právě Antonín Rozsypal. Později byla osada po jejím zakladateli přejmenována na Rozsypalovu lesní osadu. Dnes již středisko nefunguje a jeho fragmenty zůstaly pouze mementem posledních bezmála sto let Kudlovské doliny. 

Nad pamětní deskou je v plechové skříňce na mohutném buku umístěna návštěvní kniha. Přibližně v centrální části přírodní památky se nachází stará studánka Šerifka, která je nazvána podle někdejšího šerifa zdejší trampské osady Josefa Sklenaříka z Halenkovic (Hubík, 2014). Dodnes není jasné, kde se název Budačina vzal, ale podle halenkovického pamětníka Josefa Hrbáčka se skále takto říká už přes 80 let (Mišová, 2016). Jako jedno z vysvětlení původu názvu se nabízí spojitost s okolními hlubokými lesy, kde je dominantním druhem právě buk lesní (Fagus sylvatica).

Na vrcholu skalního útvaru se nachází tzv. reliktní bory, tvořené borovicí lesní (Pinus sylvestris), které jsou typické pro vrcholové partie skal v oblasti Chřibů. Reliktní bory jsou pozůstatkem doby ledové a představují přirozená stanoviště v oblasti střední Evropy, na nichž borovice vytrvala od počátku svého rozšíření v postglaciálu, v období přibližně před 8000 lety, až dodnes. Vegetace na lokalitách reliktních borů vznikla v období označovaném jako boreál. V tomto období byla průměrná teplota o 2 stupně vyšší než dnes. Zmíněné podmínky byly vyhovující především druhům jako borovice (Pinus sp.), bříza (Betula sp.) nebo jalovec (Juniperus sp.). Borovice se do oblasti střední Evropy šířila v době preboreálu a formovala zde rozsáhlé světlé lesy. V následujících obdobích atlantiku a epiatlantiku docházelo k dalšímu oteplování a zvlhčování klimatu. Borovice byla vytlačena z příznivých stanovišť kompetičně silnějšími druhy, převážně listnatými dřevinami na menší tzv. extrémní stanoviště. Za extrémní stanoviště lze považovat exponovaná stanoviště na vrcholech kopců, výchozy skal, suťové svahy, pískovcové skály a skalní města, srázy říčních údolí a hadcové nebo silně kyselé podloží (Mikeska, 2006; Chytrý a kol., 2010, Chytrý a kol., 2014). Ve Chřibech jsou reliktní charakterizovány pískovcovými skalními výchozy na vrcholech nebo svazích kopců a dominantním druhem těchto stanovišť je borovice lesní (Pinus sylvestris), místy doplněná dalšími druhy.

Budačina patří mezi významnější lezecké oblasti ve Chřibech. Skála nabízí značné množství cest všech obtížností, od technického lezení na tření až po těžké cesty boulderového charakteru v ostrých dírkách. Nejdelší cesty mají do patnácti metrů. Většina cest je přejištěna borháky, místy se nachází i starší kruhy. Ve vrcholové části skály jsou také klasické, staré vrcholové kruhy. Ke zdejším slavným cestám patří třeba Kristovy rocky 9+, Budačinské Buoux 9-/9, Zdivočelé sokolíky 7+ nebo Čajový dýchánek 9+/10- (Skýpala a Wolf, 2010). 

K Budačině se pojí také loupežnická legenda, která má spojitost se založením nedaleké obce Halenkovice. Podle pověsti se ve zdejší jeskyni ukrývali zbojníci Ondráš a Juráš. Některé zdroje uvádí ještě třetí jméno Petráš. Tito lapkové měli na Budačině svůj úkryt a podnikali odtud své loupežné výpravy do okolí. Na nedaleké lesní stezce pod Budačinou, vedoucí z Kudlovic na kroměřížskou stranu, přepadali loupežníci bohaté kupce. Jednou zajali i manželku napajedelského hraběte Jana Rottala, hraběnku z napajedelského panství, Alinu Bruntálskou z Vrbna, později Rottalovou. Sebrali jí šperky a následně ji pustili. Ovšem musela slíbit, že úkryt loupežníků nikomu neprozradí. Později vojáci však loupežnickou bandu dopadli. Hraběnka Alina Rottalová se za ně tehdá přimluvila a vyprosila jim milost, ovšem pod podmínkou, že svého loupežnického řemesla zanechají a budou poctivě hospodařit na darované půdě. Tak vznikla nedaleká osada Alenkovice, kterou lidé nazvali podle hraběnky Aliny. Dle pověsti byla vesnice později přejmenována na Halenkovice (Lysáček, 2014; Mišová, 2018; Podešva, 2024).

Již zmíněná přírodní památka Budačina představuje pás pískovcových skal ležící v bukovém lese v jižním svahu Kudlovské doliny. Vyhlášena byla už roku 1967 a předmětem ochrany jsou pískovcové a slepencové skalní útvary. Památku tvoří skupina čtyř větších skal z období pleistocénu. Skály se nacházejí v nadmořské výšce 315 až 375 m n. m. na lesním hřbetu, který je tvořen výrazně ukloněnými pískovcovo-slepencovými skalními lavicemi magurského flyše. Mocnost lavic dosahuje až 4 m a jejich úklon se pohybuje až k 80° (Mackovčin a Jatiová, 2002; Podešva, 2024). Dominantou celého chráněného území je již zmíněný skalní blok Velká skála. Území přírodní památky je poměrně rozsáhlé. Součástí chráněného území je i starý pískovcový lom, který se nachází v nejnižší západní části přírodní památky. V lomu je dnes umístěn velký turistický přístřešek s ohništěm. Lom je již desítky let nevyužíván a postupně zarůstá tzv. pionýrskými dřevinami jako jsou různé druhy vrb (Salix sp.), bříza bělokorá (Betula pendula) nebo topol osika (Populus tremula). Na některých místech lomu se dodnes nachází fragmenty těžební činnosti, pozůstatky kovových konstrukcí či základy budov.

V okolí Budačiny se nalézá celá řada dalších zajímavých míst. Nedaleko bývalé Rozsypalovy lesní osady vyvěrá Mariánská studánka, která je jednou z nejslavnějších chřibských studánek a také poutním místem. Poutě a bohoslužby se zde konají několikrát ročně. Nad studánkou se nachází černý železný kříž a svatý obrázek Panny Marie. Západně od Rozsypalovy lesní osady začínají lesní svahy jedné z nejvýznamnějších chřibských přírodních rezervací Záskalí. Severně od Záskalí stojí smírčí kříž z období třicetileté války, ze 17. století. Pod křížem vyvěrá stará Klimešova studánka. Jižně od Budačiny, přibližně v centrální části Kudlovské doliny, se nalézá rozsáhlá skalní oblast Vlčí jámy. V údolí Kudlovického potoka pod Vlčími jámami stojí obnovený památník patrona lovců a myslivců Sv. Huberta. V svazích nad památníkem se nachází zajímavé skalisko Miláčka, které je opředené pověstí o nešťastných milencích a nad nímž vyvěrá známá Zuzančina studánka.

Galerie místa

Zajímavé odkazy

Zdroje

HUBÍK, Ivo. Šerifka. In: Studánky.cz, 2014 [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné z: https://www.estudanky.eu/9341-studanka-serifka 

CHYTRÝ, Milan a kol. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. ISBN 978-80-87457-03-0 

CHYTRÝ, Milan a kol. Vegetace České republiky. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2299-8

JIRKOVÁ, Pavlína a Oldřich, KREJČÍ. Databáze významných geologických lokalit: 1614 Budačina. Praha: Česká geologická služba, 1998 [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1614

LYSÁČEK, František. Budačina. In: Turistka.cz, 2014 [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné z: https://www.turistika.cz/mista/chriby-budacina 

MACKOVČIN, Peter a Matylda, JATIOVÁ. Zlínsko. In: Chráněná území ČR, Svazek II. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. ISBN 80-86064-38-7

MIKESKA, Miroslav. Bory jako potenciální přirozená vegetace. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce – nakladatelství a vydavatelství, 2006 [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné z: https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-07-06/bory-jako-potencialni-prirozena-vegetace

MIŠOVÁ, Saskia. V jeskyni ve skále Budačině na Zlínsku je údajně schovaný zbojnický poklad. In: Český rozhlas, 2018 [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné z: https://regiony.rozhlas.cz/v-jeskyni-ve-skale-budacine-na-zlinsku-je-udajne-schovany-zbojnicky-poklad-7432394 

PODEŠVA, Zdeněk. Budačina. In. Chráněná území Zlínského kraje, 2024 [online]. [cit. 2024-01-11]. https://www.chranena-uzemi.cz/budacina.php

SKÝPALA, Vladimír a Vladimír, WOLF. Moravské skály. Valašské Meziříčí: Vladimír Skýpala, 2010. ISBN 978-80-254-8777-8

Máte aktualizaci nebo tip?

Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.