Komínkovská studánka

Velká kamenná studánka se nachází pod skalním útvarem a stejnojmennou přírodní památkou Komínky. Je vyzděna z pískovcových kamenů a bloků. Z kamenů je vyzděný i rezervoár ve tvaru skruže, v němž je jímána voda. Studánka je opatřena dřevěnou stříškou a dvířky. Na štítu studánky je umístěna dřevěná deska, na které uvedeno 22. 3. 2004, což je patrně datum, kdy byla studánka obnovena. Voda ze studánky odtéká do lesního žlebu a tvoří hlavní pramen Kudlovického potoka.

Blaha (2013) uvádí, že v minulosti trpěla blízká obec Kostelany velkým nedostatkem vody. V dobách první republiky uvažovali místní sedláci o výstavbě vodovodu vedoucího z místa studánky až do vesnice. Záměr však překazila nacistická okupace a II. světová válka. Blaha (2013) dále uvádí, že k pramenu jezdili lidé pro vodu na zalévání ještě nedávno. Při kácení okolního lesa v roce 2004 spadl na kamenem obezděnou studánku velký strom a pobořil ji. Byla sice záhy opravena, původní kamennou klenbu nahradila dřevěná střecha, ale místní praví, že to už není ta půvabná kamenná stavba hrdě stojící nad cestou na úbočí skalnatého kopce.

Vrch Komínky (521 m n. m.) tvoří společně se Záskalím mohutný hřbet, táhnoucí se od Bunče až ke Kudlovské dolině. Ve vrcholových partiích tohoto dlouhého hřbetu vystupují na povrch izolované skalní útvary tvořené hrubozrnnými arkózovými pískovci magurských vrstev vnějšího flyšového příkrovu Západních Karpat. Samotný vrchol Komínků, patří k ikonickým místům Chřibů a oplývá bohatou historií. Komínky jsou mohutným mrazovým srubem (skalní útvar ve svahu kopce vzniklý mrazovým a chemickým zvětráváním). Skalní útvary na vrcholu Komínků a okolní bučiny ve svazích masivu jsou chráněny jako přírodní památka. Oblast je také lezeckým terénem. Je zde vytyčeno několik výstupových cest střední obtížnosti. V severní stěně vrcholového skalního bloku je několik zajímavých boulderů.

Komínky jsou známy svou bohatou historií. V minulosti byly Komínky tzv. „kouřovou“ či „ohňovou“ horou, na které se údajně pálily strážní ohně, které měly signalizovat případné blížící se nebezpečí. Vrchol Komínků byl na konci 19. století a počátku 20. století oblíbenou vyhlídkou a často sem zavítala také šlechta. Místo navštěvovala především hraběcí rodina Thun-Hohensteinů, držící kvasické panství. Roku 1903 navštívil Komínky i následník rakousko-uherského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d’Este, který byl švagrem hraběte Jaroslava Thun-Hohensteina (*1864 †1929). A právě zde má své základy i další dobový příběh o sopce na Komínkách (Blaha, 2013).

Ve svahu pár desítek metrů severně od Komínkovské studánky se nachází další z mnoha studánek a pramenů pod masivem Komínků. Jedná se o studánku Malenovská. V oblasti najdeme několik dalších zajímavostí. Za zmínku stojí hraniční kámen nebo pamětní deska skauta Emanuela „Mánka“ Ruperta, který zde tragicky zahynul roku 1998.