U Lvích hlav

Jedna z nejslavnějších chřibských studánek se nachází v lesích pod hlavním chřibským hřbetem mezi vrcholy Brdo (588 m n. m.) a Tvarůžek (514 m n. m.). Velká a známá studánka vyvěrá u lesní cesty spojující Bunč a Salaš. Pramen studánky je celoročně vydatný a čistý. Studánka je vyzděná z kamenů a chrliče mají podobu dvou lvích hlav. Odtékající voda je jímána v malé nádrži, odkud odtokem vytéká do lesního žlebu pod studánkou. Později se voda ze studánky vlévá do Bunčovského potoka. V okolí pramene se nacházejí bohaté kolonie játrovek (Marchantiophyta). Játrovky jsou stélkaté zelené rostliny, které jsou považovány za jedny z nejstarších a vývojově nejpůvodnějších suchozemských rostlin. Nad studánkou se nalézá starý rezervoár a ochranné pásmo vodního zdroje. Pramen je dlouhodobě součástí pozorovací sítě ČHMÚ. Vedle studánky se nachází malý turistický altán, na němž je umístěna cedule s rozborem vody a také informační tabulka se dřívější podobou pramene. V altánu najdeme také nálepky trampských osad a turistických spolků. Okolo studánky vede zelená turistická trasa spojující Bunč a Salaš. Studánka se nachází v lesích, které patří společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, s.r.o. a leží v katastru obce Salaš. 

Studánka má zajímavou a bohatou historii. Postavena byla koncem 19. století, uvádí se rok 1886 (Bohun, 2019). Studánka byla později pojmenována podle dvou plastik lvích hlav, které ji zdobí. Dříve se také používal název „U Lvích tlam“. Na přelomu 19. a 20. století žil v hájovně na 2,5 km vzdáleném Bunči hajný Richard Spáčil, jehož syn se tehdy učil kameníkem a údajně z pískovce vysochal lví hlavy, které na počátku 20. století střežili vstup do hájovny. Roku 1905 byly plastiky přemístěny ke studánce, aby zde později sloužily jako chrlič. Původně byla u studánky umístěna jen jedna lví hlava a později byla připojena i druhá (Bohun, 2019; Žižlavský a Blaha, 2014). Lví hlavy zdobily studánku více než 100 let, přečkaly obě světové války, okupaci i divoké revoluční roky. Za uplynulé století se na nich však podepsal zub času. Roku 1999 provedl, dnes již zesnulý Vojta Rosůlek, chřibská legenda, turista, horolezec, fotograf, skaut a oddaný přítel a ochránce Chřibů, spolu se uherskohradišťským turistou Stanislavem Horákem a kamenosochařem, opravu studánky. Rekonstrukce tehdy zabrala tři měsíce. Byla provedena nejen úprava studánky, ale i dodělání kamenné zídky a restaurovány byly také plastiky obou lvích hlav. Do země bylo rovněž také umístěno několik metrů potrubí. Roku 2013 byly hlavy opět poškozeny stářím a proběhla jejich další obnova. Na opravách se znovu podílel Vojta Rosůlek. Zajímavostí je, že Vojta Rosůlek studánku poprvé fotografoval už někdy v 50. letech minulého století (Skalička, 2014).

Jizvou na tváři života studánky se stal rok 2014, konkrétně podvečer nebo noc z pondělí na úterý 29. dubna, kdy byla studánka značně poničena neznámým vandalem, který nebyl nikdy vypátrán. Do záležitosti se tehdy vložilo mnoho místních patriotů, turistů, členů či předsedů spolků v čele s Františkem Čevelou, předsedou klubu KČT Uherské Hradiště a také starostů okolních obcí. Událost šetřila policie, ale viník nebyl nalezen. Studánka byla znovu obnovena až po pěti letech roku 2019. Autorem současné podoby obou plastik je kamenosochař Petr Blaha z Vlčnova, se kterým na díle pracoval bratislavský sochař Miloš Vavro (Skalička, 2014; Bohun, 2019; Čech, 2019). Původní poškozené plastiky lvích hlav byly zcela odstraněny a na jejich místo umístěny nové, které byly vytesány z pískovce. Jako předloha posloužily dobové fotografie. Souhrou osudu oprava trvala opět tři měsíce, jako tomu bylo v roce 1999. Podle autora Petra Blahy byla snaha vše stihnout před turistickou sezonou, tak aby se lidé, kteří jsou za desetiletí zvyklí ke studánce chodit, mohli znovu občerstvit (Čech, 2019). Hlavními iniciátory obnovy studánky byli uherskohradišťský turista Rostislav Blaha, starostka Salaše Jitka Točková, regionální spisovatelé a badatelé, zakladatelé slavné Expedice Chřiby – Bořek Žižlavský a Jiří Blaha a další činovníci (Čech, 2019; Bohun, 2019). Na financování opravy se společně podílely okolní obce Salaš, Velehrad a Modrá, dále Spolek pro podporu místních iniciativ Chřiby, z.s. a společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o., v jejíž správě se území se studánkou nachází (Bohun, 2019; ALSOL 2019).

V okolí pramene je celá řada dalších zajímavých míst. Přibližně 700 m jižně se nalézá slavná lovecká chata Hubertka z roku 1937 a o dalších 300 m dále jižním směrem se v lesích nachází kamenný monument Hladný most. Přibližně 450 m severně od studánky se nalézají fragmenty dálničního mostu legendární a nikdy nedokončené dálnice ze 30. let 20. století. Přibližně 500 m severozápadně se na hřbetu tyčí zajímavý skalní útvar Jeřabčina (528 m n. m.).