Zbojník

Zbojník je mohutný skalní blok, který se nachází přibližně 1,5 km jižně od Holého kopce a 2 km západně od osady Újezda na Buchlovicku. Skála s jihovýchodní expozicí a výškou 18 m se nachází v lesním svahu pod vrcholem Proštípené (453 m n. m.). Skalní masiv je z větší části zastíněn listnatým lesem, v okolních porostech převažují dubohabřiny. 

Oblast vznikla jako pozůstatek starého pískovcového lomu. Žižlavský, Hrabec a Blaha (2022) uvádí, že lom se zde nacházel už v dávných dobách a byl součástí buchlovického panství a velkostatku. Místní lidé jej využívali jako zdroj stavebního materiálu. Autoři dále zmiňují, že v horní části lomu se těžily úzké pískovcové desky, které se používaly především jako obkladový kámen.

Skála je tvořena pískovci a slepenci magurského flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Na skále jsou patrné typické geomorfologické tvary, které běžně nalézáme v oblasti chřibských pískovců. V této lokalitě se jedná především o římsy, plotny a výklenky. Zbojník je jednou z největších skalních ploten ve Chřibech. Další významné lezecké plotny nalezneme třeba v oblasti Barborky.

V horní části masivu, přibližně 10 m nad zemí, je vytesán záhadný skalní reliéf v podobě kulatého obličeje, snad lidského, s náznakem ramen. Kulatá hlava, hluboké oči a široká ústa mohou evokovat i nějakého mysteriózního démona. Řada badatelů předkládá různé teorie jeho původu. Mnozí, patrně ve snaze posílit regionální sebevědomí, mu přisuzují raně středověký původ a historický význam spojený již s obdobím Keltů. Jiní autoři poukazují na pozdější, vrcholně středověký původ. Význam reliéfu se stal předmětem mnoha až bájných teorií. Pozoruhodnou podobnost uvádí ve svém díle Žižlavský, Hrabec a Blaha (2022), kteří obdobný výjev zaznamenali na jednom z vrcholových balvanů nejvyššího vrcholu Chřibů, legendárního Brda (588 m n. m.). Vyvstává tedy otázka stáří a původu tohoto záhadného „díla“. Skutečný původ reliéfu však objasňují vzpomínky již zesnulého buchlovského pamětníka Antonína Poláka (1928-2016), který měl blízké vazby k nedaleké osadě Újezda. Jeho vyprávění zpracovala ve svém díle výše zmíněná autorská trojice, která jej zaznamenala již před 20 lety (kolem roku 2002). Podle jejich zápisu patřil zbojnický lom a skála šlechtickému rodu Berchtoldů, který vlastnil rozsáhlá buchlovická panství. Místní obyvatelé si od šlechty kupovali lomový pískovec na stavby svých obydlí. Kámen se zde lámal ještě během II. světové války. Stařeček Hrušťák tehdy Antonínu Polákovi přislíbil, že jak narazí na červený pískovec (s vyšším obsahem železa, pozn. webu), vyrobí z něj brousek. Později však byla lomová činnost na Zbojníku zastavena a k činu již nikdy nedošlo. Polák ve svých vzpomínkách dokládá, že ve vrchní části lomu býval vytesán reliéf lidské postavy s puškou – Zbojníka, podle něhož lom získal své jméno. Při jedné z těžebních činností se však pískovcové desky s reliéfem utrhly a „dílo“ bylo zničeno. Po válce se Jaroš Bednaříků a Jaroš Jurčových rozhodli reliéf postavy do skály znovu vytesat. Podařilo se jim však zhotovit pouze hlavu. Původ tajemného reliéfu je tedy podstatně mladší, než naznačovaly původní zkazky, datuje se do 40. let 20. století (Žižlavský, Hrabec a Blaha, 2022).

Podle legendy se ve zdejších divokých hvozdech a skaliskách ukrývali už před více než čtyřmi staletími zbojníci a lapkové – odtud se traduje i název skály. Mělo se jednat o tři chasníky z Buchlovic, kteří v lesích neuváženě zabili zdejšího drába. Po tomto činu se skrývali v okolí skály a postupně se z nich stali obávaní lapkové. Svůj lup ukrývali nejen v okolí Zbojníka, ale i ve skalách nedaleké Karlovy skály (386 m n. m.) a ve skalních dutinách Velké Lipové (455 m n. m.), která leží západně v protějším svahu přes údolí. Jak už to bývá, byli dobrým lidem prozrazeni, zajati, odsouzeni a nakonec stejně popraveni (Žižlavský, Hrabec a Blaha, 2022). Podobné příběhy o ukrytých pokladech zbojníků jsou doloženy třeba na Pečínkově skále nebo Budačině.

Skála patří mezi oblíbené chřibské lezecké terény. Lezecká činnost se zde údajně provozovala už ve 40. letech 20. století. Skála nabízí zajímavé lezení v ukloněných plotnách. Nachází se zde 22 výstupových cest, většinou nižší a střední obtížnosti. Skála je ojištěna borháky a místy kruhy. Mezi zajímavé cesty patří třeba Pomaloučku polehoučku 7- nebo Dávačka 7 (Skýpala a Wolf, 2010).

Pod skalou je provizorní ohniště a několik klád k posezení. Oheň se zde však s ohledem na lesní zákon rozdělávat nesmí. Zajímavými místy v okolí jsou: významný geologický skalní útvar Karlova skála, skalní vyhlídka Karlovica s ukázkou reliktních borů, studánka Václavovy prameny, památný Dub u Dlouhé řeky nebo Sad klenotů. V okolí skály vede naučná trasa Putování s hřibem Chřibákem.

Pozn.: Další podrobné příběhy lomu Zbojník, celou pověst o zdejších zbojnících a stejně tak vyprávění příběhu o původu tajemného kamenného obličeje v původním nářečí naleznete v publikaci CHŘIBY – po skalách a lomech IV. z populární série Chřiby záhadné a mýtické sv. 17 od autorů Bořka Žižlavského, Jiřího Hrabce a Jiřího Blahy, vydané Nakladatelstvím Buchlov Milana Železníka roku 2022.