Čertova skála – skalní věžička (Kulatina, Baba, Čertova hlava)

Menší skalní věž se nalézá asi 50 m západně od stejnojmenné vrcholové kóty Čertova skála (450 m n. m.) nad údolím říčky Hruškovice, přibližně 2 km severně od Osvětiman a 1 km jihozápadně od Osvětimanských skal.

Na vrcholu lesního svahu s východní expozicí se tyčí nevysoká, avšak rozmanitě tvarovaná skalní věžička dosahující výšky přibližně 6 m. Skála je obklopena hustým jehličnatým porostem, kde dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris). 

Skála je tvořena pískovcem a slepencem magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat a obsahuje typické geomorfologické tvary a nanoformy této oblasti středovýchodní Moravy – skalní převisy, větší skalní dutiny, voštiny, skalní římsy a výklenky.

Tato skalka se pyšní bohatou škálou poetických pojmenování. Na jejím hlavním označení však nepanuje jednoznačná shoda. V historických i současných zdrojích se setkáváme s řadou různých názvů, jejichž původ lze hledat jak v lidové slovesnosti, tak v bohaté fantazii jejich původních autorů.

Pro lepší porozumění je třeba hledat původ názvu skály u největších znalců Chřibů:

a) Označení „Čertova skála“, jako nejstarší doložený název, dokládá Tomáš Pjevič, kartograf a zakladatel Facebook skupiny Chřiby, který objevil skálu, jejíž nákres se podobá tomuto skalnímu útvaru na kolorované lesnické mapě Porostní a těžební mapa polesí Osvětimany z roku 1835, jejímž autorem je Tomáš Blecha (Žižlavský, Hrabec a Blaha, 2022).

b) Další pojmenování používal Vojtěch Rosůlek (*1923 †2019), jedna z největších osobností chřibské historie. Tento legendární turista, horolezec, fotograf, sportovec, skaut a věrný ochránce Chřibů používal pro skálu název „Baba“. Žižlavský, Blaha a Hrabec (2022) uvádějí, že tento název Rosůlek používal přibližně od 50. let 20. století.

c) Žijící legenda, spisovatel, badatel a největší současný znalec Chřibů, buchlovický Bořek Žižlavský se nejvíce přiklání k názvu „Kulatina“. 

d) V některých zdrojích je uváděn ještě název „Čertova hlava“ (Žižlavský, Hrabec a Blaha, 2022).

Název je tedy nejednoznačný, ale shoda určitě panuje na tom, že tato malá, leč velmi působivá skalka může každému z mnoha turistů a chřibských tuláků, kteří ji ve strmých svazích nad říčkou Hruškovicí objeví, připomínat něco jiného. 

V rámci tohoto webu skálu uvádíme pod jejím nejstarším dochovaným názvem – Čertova skála (s dovětkem skalní věžička). Pod tímto názvem je uvedena i na Mapách.cz. V této lokalitě však bývá označení okolních skal problematické, neboť další skalní blok rovněž pojmenovaný Čertova skála, se nalézá ve strmém lesním svahu přibližně 150 m severozápadně. Má však podobu skalní stěny, nikoliv skalní věžičky.

Jako námět k zamyšlení se nabízí uspořádání otevřené diskuse, kde by se dosáhlo konsensu správného pojmenování obou skal a jejich následného zanesení do map.

V okolí se nachází celá řada dalších skalních útvarů. Údolí a přilehlé svahy říčky Hruškovice patří k oblastem s největší koncentrací skal solitérních balvanů či suťovisk ve Chřibech. Severozápadně se nachází již zmíněná skalní stěna Čertova skála, dále nalezneme Vrtalku, Pilařku, Trpasličí město, Jestřábí skálu a skalní město Osvětimanské skály. Historicky významná je pak legendární Zikmundova skála ležící západně. Nedaleko se nachází také kříž a památník, jenž jsou připomínkou letecké havárie z roku 1947. Ze studánek se nejblíže nachází Studánka v Čertově žlebu, za jejímž vznikem stojí slavná Expedice Chřiby a vyvěrá v kamenném suťovém prameništi přibližně v oblasti mezi Čertovou skalou a Vrtalkou. O pár set metrů jižně pak vyvěrá známý pramen Červené blato, jehož původ sahá dle pověsti až do dob Velké Moravy.

pozn. 

Skálu jsem poprvé objevil v roce 2004 pod názvy Baba nebo Čertova skála, ale o existenci skalní stěny pod stejným názvem, která leží severně, jsem tehdy neměl tušení.

Výše uvedené označení skal bylo konzultováno se spisovatelem, badatelem a velkým znalcem chřibské krajiny Bořkem Žižlavským.