PR Stará hráz

Přírodní rezervace Stará hráz se nachází v údolní nivě říčky Kyjovky, přibližně 1 km západně od obce Stupava. Přírodní rezervace je komplexem lesních společenstev karpatských dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum betuli) a jasanových olšin (Stellario nemorum-Alnetum glutinosae) s bohatým bylinným podrostem (Chytrý, 2010; Podešva, 2021). Rezervace se rozkládá v pravém údolním svahu a údolní nivě meandrující řeky Kyjovky v geomorfologickém podcelku Stupavské vrchoviny v nadmořské výšce přibližně 320 – 360 m n.m. Řeky Kyjovka vytváří v údolní části rezervace hluboký meandr. Rezervace byla vyhlášena roku 1994, její výměra je 8,22 ha a je součástí Přírodního parku Chřiby a také Evropsky významné lokality v rámci soustavy NATURA 2000. 

Předmětem ochrany jsou lesní porosty karpatských dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum betuli) a jasanových olšin (Stellario nemorum-Alnetum glutinosae) s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Z nejvýznamnějších druhů se zde objevují orchideje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík modročervený (Epipactis purpurata) a vstavač bledý (Orchis pallens) (Podešva, 2021).Významný je zde také výskyt jarních efemer.

Podrobný popis území uvádí Podešva (2021): 

Geologie a pedologie: Geologický podklad území tvoří sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat z období svrchního eocénu až spodního oligocénu. Ve flyšových vrstvách se střídají vápnité jílovce s glaukonitickými pískovci. Územím protéká meandrující říčka Kyjovka. Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem luvická vyluhovaná, v nivě řeky Stupavy fluvizem glejová. 

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci převážné části území tvoří Karpatská dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli s dominantním dubem letním (Quercus robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). V bylinném patře dominují diagnostické druhy ostřice chlupatá (Carex pilosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů rostlin a řada druhů typických pro vlhké humózní půdy. Ve výrazném jarním aspektu se objevují vstavač bledý (Orchis pallens), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), blatouch bahenní (Caltha palustris), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), árón východní (Arum cylindraceum) a kopytník evropský (Asarum europaeum). V pozdějším období kvete žindava evropská (Sanicula europaea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), konopice sličná (Galeopsis speciosa), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Vyskytuje se zde také několik dalších druhů orchidejí jako okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). 

Fauna: V oblasti bylo provedeno několik orientačních zoologických průzkumů a zaznamenány byly zajímavé a významné druhy typické pro karpatské lesy. Z motýlů se zde vyskytuje strakáč březový (Endromis versicolora), martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z dalších bezobratlých je zaznamenán zajímavý výskyt masařky Sarcophaga zumptiana. Zajímavostí je také náhodný nález vzácného slíďáka skvrnitého (Arctosa maculata) vázaného na štěrkové náplavy řeky Kyjovky. Z obojživelníků byl prokázán výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), rosničky zelené (Hyla arborea) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z ptáků se vyskytují lejsek malý (Ficedula parva) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) a další. Ze savcův se v této části Chřibů objevují jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). 

Lesnictví: Lesní porosty jsou ve věku cca 95 let (stav k 2024). Z nepůvodních druhů dřevin zde roste smrk ztepilý, který je v rámci lesního hospodaření nahrazen dubem zimním (Quercus petraea) a bukem lesním (Fagus sylvatica) z jejich přirozeného zmlazení. Zbývající starý porost je ponechán na dožití.

Podrobný a komplexní popis chráněného území je uveden na webu Chráněná území Zlínského kraje (Podešva, 2023).

Přibližně 500 m jihozápadně se nachází skalní oblast Stupavských skal, známá také jako Skály na Debrecínu. Pod skalami vyvěrá studánka U Rocha. Přibližně 200 m západně od rezervace se nachází stará Kaštanová alej u Stupavy. Ve vzdálenějším okolí rezervace se nachází hrad Cimburk, zřícenina hradu Střílky, Vodní nádrž Koryčany, památná Novákova jedle nebo padlý chřibský velikán Ctiborův dub. Dále pak skalní útvary Skála pod Komárcem, Kozel a Kazatelna. Přibližně 1,2 km jižně od Staré hráze se nachází jedno z nejvýznamnějších chráněných území ve Chřibech přírodní rezervace Ocásek.