Hradiště Vřesovice (Ranšperk)

Pozůstatky bývalého strážního hrádku a zaniklé vsi Ranšperk se nacházejí severně od obce Vřesovice. Hradiště se tyčí na prudkém kopci nad místní částí Podhůří, která se nachází na západním konci Vřesovic. Lokalita leží přibližně 1,5 km jižně od ikonické, mytické hory Bradlo (543 m n. m.). Okolo hradiště prochází zelená turistická trasa vedoucí z Vřesovic přes vrchol Bradla a dále ke Koryčanské kapli. Nejlepší přístup k hradišti nabízí odbočení z této turistické trasy. K hradišti lze dojít i kratší, ale poměrně prudší pěšinou vedoucí okolo nedaleké Býčí skály. 

Historie hradiště je záhadná, nejasná a relativně málo probádaná. Pozůstatky zdejšího strážního hrádku byly objeveny až na konci 20. století, teprve roku 1983. O samotném hradu se mnoho informací nedochovalo a okolo místa dodnes panuje řada mýtů a nejasností. Vyvýšenina, na které se hrádek nachází je označována jako „Hradištěk“. Dodnes není jasné, kdo, kdy a za jakých podmínek hrádek vystavěl. Nálezy keramiky v okolí naznačují, že by se mohlo jednat o konec 13. století nebo začátek 14. století (Krátký a Novák, 2018). Plaček (2007) uvádí, že v 15. století v těchto místech stával malý strážní hrádek. Samotný název hrádku není známý, proto jej historici přiřazují k nedaleké a zaniklé středověké vsi Ranšperk, která je jako pustá uváděna už roku 1461. Hrad byl téměř jistě dřevěný a patrně existoval jen krátce. S ohledem na tato fakta se z něj dodnes nedochovaly žádné výraznější fragmenty, vyjma terénního okolního reliéfu. Dnes je na místě patrná zachovalá centrální vyvýšenina, dále jsou patrny okolní ochranné a obranné valy, stupňovitý násep a výrazný příkop. Na centrálním pahorku oválného tvaru o rozměrech přibližně 30 x 15 m se nejspíše nacházelo jádro celé stavby. Na severní, nejpřístupnější straně celého hradiště, byl další val s příkopem. Více informací o stáří hradu by mohl přinést podrobnější archeologický výzkum (Plaček, 2007). Dle některých zdrojů údajně existuje určitá pravděpodobnost, že hrádek mohli ve své době obývat vladykové z Vřesovic (Krátký a Novák, 2018). Tento fakt však není přímo doložen. Faktem zůstává, že jedním z významných potomků tohoto rodu byl severočeský husitský hejtman Jakoubek, který je v písemných pramenech uváděn jako Jakoubek z Moravy, je někdy také označován jako Jakoubek z Vřesovic (Boukal, 2016). Z těchto důvodů se zde nabízí možné spojení Ranšperku s Vladyky z Vřesovic, kteří se později rozrostli do šlechtického rodu Pánů z Vřesovic. Strážní hrádek Ranšperk patrně zanikl už za husitských válek, za jejichž konec se obecně považuje rok 1436 (Hurt, 1970).

O něco více informací než o samotném hrádku se však dochovalo o zaniklé vsi Ranšperk. Původ a vznik vsi souvisí osídlováním jižních částí oblasti Chřibů ve středověku. Ve 13. století je na Kyjovsku doložen ústup lesů, který úzce souvisí s kolonizační činností v této části dnešní středovýchodní Moravy. Kolonizace vedla ke vzniku několika vsí a osad. Ze zmíněného období jsou doloženy obce a osady jako Schönstrass nebo již zmíněný Ranšperk. U Ranšperku jsou také doloženy různé podoby názvu jako Ranzberk či Lanšperk. První písemná zmínka o zaniklé obci Ranšperk pochází z roku 1370. V tomto období odkázal moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský dvě třetiny obce Ranšperk augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně (Hurt, 1970; Bobková, 2003). Brněnští augustiniáni dostali darem obec Vřesovice i s kaplí sv. Klimenta na nedaleké hoře sv. Klimenta a také část vesnice Ranšperk se vším příslušenstvím a veškerými lesy. Tyto oblasti byly nepochybně svěřeny do péče přímo mnichům od sv. Klimenta a v budoucnosti se staly hlavním zdrojem jejich příjmů (Dvouletý, 2023). Zbývající třetina obce Ranšperk ve 14. a 15. století častěji měnila majitele a průběžně ji vlastnili různí zástupci nižší šlechty. Jedním z nich byl v roce 1391 i Jindřich ze Zástřizl (Krátký a Novák, 2018). O zbývající třetinu obce se vedly vleklé spory především mezi augustiniány a Annou z Labut. Přepis dobového dokumentu uvádí, že se Anna z Labut soudila s augustiniánskými mnichy čtyřicet let, a to údajně jen z ženské ješitnosti. Právě v tomto zápisu se zmíněná ves označuje jako Lanšperk (Hurt, 1970). Obchodní snahy mnichů získat zbylou třetinu část vsi Ranšperk od Šemíka z Újezda a Labut byly završeny podpisem smlouvy roku 1414 (Dvouletý, 2023). Roku 1474 byl Annou z Labut proveden vklad do zemských desek, který uvádí ves už jako pustou. Ves byla později spojena s územím sousedních Vřesovic (Hurt, 1970). V podobném kontextu se zmiňuje i práce Nekudy (1961), zde se však vklad do zemských desek uvádí jako provedený už k roku 1464. Podle nedatovaného, avšak do zmíněného pozdně gotického období prokazatelně patřícího, urbáriálního výtahu, dávala obec Vřesovice roku 1530 brněnskému klášteru 2 zl. ročního platu ze štěpnice Ranšperku (Nekuda, 1961). O Ranšperku jako samostatné vsi se však urbář již nezmiňuje (Hurt, 1970). Poslední doložená zmínka o vsi Ranšperk pochází z roku 1564, kdy ji Augustiniáni z brněnského kláštera sv. Tomáše spolu s Vřesovicemi dali do zástavy městu Kyjov (Nekuda, 1961).

Podrobnou studii historie Ranšperku zmiňuje článek Petra Krátkého a Pavla Nováka z unikátního projektu Po hranici (Krátký a Novák, 2018).

Zajímavý 3D model terénních nerovností v okolí hradiště vytvořil Tomáš Pjevič (Pjevič, 2019).

Přibližně 200 m východně od hradiště se nachází menší pískovcové skalní útvary, označované jako Býčí skála. Severně od Ranšperku se tyčí mytická hora Bradlo (543 m n. m.), dále pak Koryčanská kaple, malebná Zoubkova studánka a skalní útvar Rozštípená skála.

Pozn:

štěpnice – historický výraz pro ovocný sad 

hradiště (hradisko) – jako hradiště se označuje místo, kde stával nebo stojí hrad, častější kontext hradiště je však uváděn v souvislosti s obdobím neolitu až raného středověku a označuje místo, kde stávalo opevněné sídlo, předchůdce středověkých hradů nebo měst

urbář – historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti