U Zabitého – smírčí kříž (U Kamenného kříže)

Pískovcový památník, který je připomínkou zákeřné vraždy šlechtice Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, jež se udála v Buchlovských horách roku 1582, se nachází v údolí Dlouhé řeky, přibližně 1,3 km západně od Smraďavky. Místům, kde je památník postaven se už od nepaměti říká „U Zabitého“ nebo „U kamenného kříže“. Památník se nalézá u žluté turistické značky, vedoucí od Smraďavky k rozcestí Na Pile. Originál kamenného památníku pochází z roku 1752 a má podobu plochého pískovcového smírčího kříže. Na rozcestí „U Zabitého“ se dnes nachází replika původního smírčího kříže, jehož originál je umístěn ve sbírkách hradu Buchlova a postaven na nádvoří hradu. 

Vražda Jindřicha Prakšického ze Zástřizl nebyla nikdy zcela objasněna a o události dodnes koluje řada mýtů a nejasností. Dle některých verzí měl být údajným Zástřizlovým vrahem jeho vlastní zbrojnoš či dokonce host, kterého na své panství pozval na lov zvěře. Některé zdroje také uvádějí, že ten, kdo jej zavraždil byl pravděpodobně „pouhým“ vykonavatelem příkazu někoho v pozadí. O tom, kdo byl skutečným objednatelem vraždy existuje dnes řada dohadů. 

K samotnému aktu úkladné vraždy se vyjadřují následující zdroje. Vítek (2007) uvádí, že plochý smírčí kříž byl postaven nákladem Marie Eleonory z Petřvaldu roku 1752 jako památka smrti Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, kterého na tomto místě 25. července 1582 probodl jeho zbrojnoš. Rozměry kamenné desky jsou 105 x 75 cm. Na ploše desky je vytesán kříž a pod ním text, který v překladu zní: „Postůj poutníče a čti. Tuto skončil života běh Jindřich Prakšický ze Zástřizl od svého zbrojnoše vlastním kordem úkladně proboden 1582 25 července. Nyní jdi dále, varuj se hříchu, miluj ctnost a přej jemu život věčný. Obnoveno dobrotivostí Marie Eleonory von Peterswald 1752.“ 

Valentík (2005) uvádí podrobnou studii, která poodhaluje pozadí celé události. Kord nesl latinská hesla jeho majitele Jindřicha Prakšického: „Gloria virtutem sequitur“, což lze přeložit jako „Sláva vyplývá z ctnosti“ a dále „Virtus funeri superstes“, které v překladu zní „Ctnost přežívá smrt“. Kord je dnes spolu se Zástřizlovým portrétem vystaven na hradu Buchlově. Nynější kamenná deska je zdařilou kopií originálu od uherskohradišťského sochaře Jiřího Habarty a byla na místo osazena v září roku 1998. Originál desky z roku 1782 je umístěn na hradě Buchlově, kam také v souvislostech patří. Teprve až koncem 20. století se podařilo objevit, že vrahem byl patrně nějaký pan Vilím Rym (ev. Václav Reym), kterého buchlovský pán údajně dva dny před vraždou hostil. Poté se pohádali a Rym následně Jindřicha Prakšického v oblasti Dlouhé řeky, nedaleko Smraďavky, zabil. Kromě této zprávy již není o vrahovi jiná zmínka. Motiv vraždy nebyl dosud objasněn. Spor mezi Zástřizlem a Rymem byl patrně jen záminkou a tak se historikové dodnes přou, kdo stál v pozadí vraždy. Jedna z teorií mluví i o možném manželském sporu. Veřejně bylo totiž známo, že Jindřichovy vztahy s manželkou Kateřinou Rájeckou z Mírova nepatřily k nejlepším a podezřelou se zdá být i skutečnost, že Kateřina Rájecká měla údajně milostný poměr s Jindřichovým nepřítelem Vilémem Zoubkem ze Zdětína. Některé prameny uvádějí, že se za něj později provdala. Takový sňatek však byl v 16. století možný pouze se svolením samotného papeže. Podle pověsti je právě Kateřina Rájecká skutečným vrahem buchlovského pána a jejím trestem jest, že musí na hradě Buchlově strašit jako pověstná Černá paní Buchlovská. Dalšími podezřelými z vraždy jsou i opat velehradského kláštera Jakub Bílský z Bělé, se kterým Zástřizl vedl neustálé spory o společné hranice panství nebo zbojníci, jejichž vůdce Jana Šerého dal buchlovský pán popravit. Podle jedné z nejnovějších teorií byl strůjcem vraždy Jan Šembera z Boskovic, který předchozího roku 1581 zabil v pouličním souboji v Brně Jindřichova bratra Zikmunda. Zikmund jej pravděpodobně slovně napadl a osočil, že má nemanželské dítě se zmíněnou Kateřinou Rájeckou z Mírova. V následném krátkém souboji byl pak Šemberou zabit, za což jej později soudně stíhal právě Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Zdálo se, že Šembera spor prohraje, ale díky smrti buchlovského pána, na kterou si boskovický šlechtic patrně najal vraha Ryma, z něj nakonec vyšel bez poskvrny. Zajímavá je i skutečnost, že vrah, jehož jméno bylo známo i brněnskému hejtmanovi, nebyl nikdy za tuto vraždu stíhán.

Vedle pomníku roste vzrostlá lípa malolistá (Tilia cordata) a přibližně 150 m východně se nachází památný Dub U Zabitého. V údolí Dlouhé řeky se nalézá celá řada zajímavých míst, jako jsou nedaleký kříž nebo další památný strom Dub u Dlouhé řeky rostoucí přibližně 900 m severozápadně. Přibližně 1,3 km východně od památníku se rozkládá rozsáhlá oblast známých sirnatých Lázní Leopoldov, označovaná též „Smraďavka“. Součástí Lázní jsou mimo jiné klenutá kaple sv. Kříže, pramen Smraďavka, barokní lovecký zámeček ze 17. století, dále také restaurace a vodní biotop.