Čertova skála - skalní stěna
Skalní stěna Čertova skála se nachází v Čertově žlebu v údolí říčky Hruškovice, přibližně 2 km severně od Osvětiman.
- Pískovcová skalní stěna
- Lezecký terén místního významu
- V suťovisku Čertova žlebu pod skalou vyvěrá pramen

Příběh místa
Skalní stěna Čertova skála se nachází v Čertově žlebu v údolí říčky Hruškovice, přibližně 2 km severně od Osvětiman a 1 km jihozápadně od Osvětimanských skal. Hlavním orientačním bodem v okolí je stejnojmenná vrcholová kóta Čertova skála (450 m n. m.), která se nalézá přibližně 100 m jižně. Skála s výškou přibližně 10 m leží ve strmém svahu se severní expozicí a je zastíněna smíšeným lesem. Horní část stěny je hojně porostlá mechorosty.
Skála je tvořena pískovci a slepenci v pásmu magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat. Typickými geomorfologickými tvary a mikroformami skalního reliéfu této lokality jsou větší skalní dutiny, voštiny, skalní římsy a výklenky.
Skála patří mezi málo známé lezecké terény ve Chřibech a nabízí pár výstupových cest, většinou střední obtížnosti a místního významu. Uvést můžeme třeba Hodinový hotel 8-, Klíčový stup, na který nevidíš 7, nebo Na smetišti dějin 7 (Skýpala a Wolf, 2010).
Čertova skála (skalní stěna) bývá někdy zaměňována s jiným skalním útvarem, nedalekou skalní věžičkou, která leží přibližně 150 m jihovýchodně a nese totožný název Čertova skála, ovšem zároveň má i řadu jiných pojmenování jako „Baba“, „Kulatina“ nebo „Čertova hlava“.
Oblast údolí a přilehlých svahů říčky, poeticky zvané Hruškovice, se hemží rozmanitými skalními útvary. Nejblíže nalezneme již zmiňovanou Kulatinu (též známou pod názvy Baba nebo Čertova skála), Vrtalku, Pilařku, Trpasličí město, Jestřábí skálu, historicky významnou Zikmundovu skálu a skalní město Osvětimanské skály. Nedaleko se nalézají také kříž s památníkem, jež jsou připomínkou letecké havárie z roku 1947. Ze studánek se nejblíže nachází Studánka v Čertově žlebu, za jejímž vznikem stojí slavná Expedice Chřiby a která vyvěrá v kamenném suťovém prameništi přímo pod skalou. O pár set metrů jižně se pak nachází známý pramen Červené blato, jehož původ sahá dle pověsti až do dob Velké Moravy.
Galerie místa
Zajímavé odkazy
Zdroje
SKÝPALA, Vladimír a Vladimír, WOLF. Moravské skály. Valašské Meziříčí: Vladimír Skýpala, 2010. ISBN 978-80-254-8777-8.
Poslední aktualizace: 30. 12. 2024
Máte aktualizaci nebo tip?
Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.