Malý Buchlovský kámen

Skalní útvar Malý Buchlovský kámen se nachází v centrální části Chřibů přibližně 1,5 km severovýchodně od Starých Hutí. Leží 130 m severovýchodně od slavnějšího Velkého Buchlovského kamene, který je jednou z významných dominant centrální části Chřibů. Okolí Buchlovského kamene oplývá velmi bohatou historií a je významným turistickým cílem. Údajně by se mělo jednat o nejstarší pojmenované skalisko na celém území Chřibů, jehož název je doložen v historických listinách už roku 1555.

Malý Buchlovský kámen je menší skalní útvar o výšce 4 metrů a nachází se v nadmořské výšce 515 m n. m. Leží přibližně 200 m východně od stejnojmenné nevýrazné, oblé vrcholové kóty Buchlovský kámen (535 m n. m.), na jejímž vrcholu se nachází kamenný hraničník s letopočtem 1939. Velký i Malý Buchlovský kámen leží v centrální oblasti Chřibů a v jejich blízkém okolí vede hlavní červená chřibská hřebenovka. Přímo ke skalám vede z této trasy žlutá turistická trasa spojující Staré Hutě a Břestek. 

Geologicky je Malý Buchlovský kámen tvořen pískovci a slepenci magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat a na jeho vzniku se významně podílelo mrazové, chemické a biologické zvětrávání, které vytváří v chřibských pískovcích celou řadu zajímavých geomorfologických tvarů a forem. Oblast kamene je tvořena dvěma menšími skalními bloky, mezi nimiž je patrnější skalní puklina (náznak komínu), a ve vrcholové části kamene se nachází tzv. skalní mísa. Geologicky jsou zajímavé také slepencové žíly, které jsou patrné nedaleko lokality. Oblast není lezeckým terénem, na rozdíl od nedalekého Velkého Buchlovského kamene.

Nedaleký Velký Buchlovský kámen je dle zdrojů nejstarším oficiálně pojmenovaným skalním útvarem na území Chřibů. Dle dochovaných historických pramenů je skála zmiňována již v roce 1555 v listině, jež je součástí smlouvy mezi Janem Ždánským ze Zástřizl*, pánem na Buchlově, a Janem Greifenfelsem**, opatem velehradského konventu, která definuje vyznačení hranic a práv buchlovského a velehradského panství. Právě skalní útvar Buchlovský kámen je jedním z hraničních bodů obou panství (Blaha, Hrabec a Žižlavský, 2024). V listině je doslovně uvedena formulace „…pod skalu, slove Buchlov kamen…“ (Dvouletý, 2012). K místu se vztahuje také řada pověstí. 

Blaha, Hrabec a Žižlavský (2024) dále uvádějí, že samotná skála i slepencové žíly jsou předmětem literárního díla faráře a badatele Vavřince Sigmunda, který místo v 80. letech 19. století považoval za základy starobylých pevností, jež měly chránit bájný Veligrad v dobách Velkomoravských a v časech biskupa sv. Metoděje. 

Bývalý uherskohradišťský skaut, lidový vypravěč a občasný literát Milan Houžva pak ve svých pamětech a lidových slovesnostech vzpomíná na bájnou legendu, která Malý Buchlovský kámen označuje za obětní stolec pro dávné rituály Keltů.

Okolí lokality je bohaté na řadu zajímavých míst. Na vrcholu Velkého Buchlovského kamene se nachází černý kříž a na jeho severozápadní straně pak pamětní deska Vojty Rosůlka.  Zhruba 800 m jihozápadně se rozkládá rozsáhlý dvůr bývalého historického statku Zikmundov, u kterého stojí starý kamenný kříž. V hlubokém a dlouhém údolí Starých Hutí, které se rozkládá západně roste památná Malíkova lípa, která je posledním fragmentem bývalé sklářské huti z počátku 18. století. V údolí také vyvěrají studánky Na loukách, Hladná voda a mnohé další.

—-

*Jan Ždánský ze Zástřizl – potomek moravského vladyckého rodu Pánů ze Zástřizl, jeden z významných renesančních stavitelů hradu Buchlova.

 **Jan Greifenfels (něm. Johann Greifenfels von Pilsenburg, alt. Jan Kučovský; kolem roku *1598 – †8. března 1650) – český cisterciácký mnich a opat několika klášterů v Čechách a na Moravě a generální vikář a vizitátor české provincie řádu cisterciáků. 

Pozn. Místní pověsti naleznete v publikaci CHŘIBY – po skalách a lomech I. z populární série Chřiby záhadné a mýtické sv. 14 od autorů Jiřího Blahy, Jiřího Hrabce a Bořka Žižlavského, vydané Nakladatelstvím Buchlov Milana Železníka roku 2024.