Skály na Maršavě

Menší skalní útvary se nacházejí ve vrcholové části nejzápadnějšího celku přírodní památky Maršava.

DSC07093

Příběh místa

Menší pískovcové skalní útvary se nacházejí ve vrcholové části nejzápadnějšího celku chráněného území Maršava. Samotnou přírodní památku Maršava tvoří čtyři menší oddělené celky, které se nachází na úbočí a ve vrcholových částech svahů nad hlubokým údolím Dlouhé řeky. Nejzápadnější a zároveň nejmenší celek celého území se nachází v nadmořské výšce asi 450 m n. m., přibližně 300 m západně od kaňonu Dlouhé řeky. Ke skále nevede žádná stezka, ale lze se k ní dostat prudkým svahem od koryta potoka. Ve významné části svahu se vyskytují staré lesní porosty pralesovitého charakteru. 

Předmětem ochrany chráněného území Maršava je zachování původních pralesovitých lesních ekosystémů na magurských flyšových horninách (Podešva, 2021; Chytrý, 2010). 

Skalní bloky jsou tvořeny pískovcem a slepencem. Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. V podobě skalních útvarů na povrch vystupují také odolnější arkózové pískovce a slepence lukovských vrstev soláňského souvrství, vzniklé v paleogénu až paleocénu (Podešva, 2021). Pro zdejší skalní útvary jsou typické rozmanité geomorfologické tvary jako výklenky, římsy, skalní mísy, jamky nebo voštiny. Zajímavými geomorfologickými tvary v rámci Maršavy jsou zdejší kamenná „skalní srdce“ nacházející se ve vrcholových skalních útvarech. Jedná se o tvrdší vápencová zrna, vystupující z okolního, měkčího pískovce. Jde se o poměrně ojedinělý geologický fenomén zvaný konkrecevzniklý chemickým a mrazovým zvětráváním okolní horniny, tedy činností větru, vody a ledu (Petránek a kol., 2016). Ve Chřibech tyto konkrece nalezneme třeba ještě na Stupavských skalách nebo Jestřabí skále. „Skalní srdce“ v oblasti maršavských skal patří k nejvýraznějším ve Chřibech.

V protějším svahu, východně od skály, se nachází dominantní skalní útvar celé oblasti přírodní památky Maršavy. Jedná so o mohutnou skalní hradbu a mrazový srub zvaný Zbořené zámky, který se tyčí nad hlubokým údolím Dlouhé řeky. Oblast Zbořených zámků tvoří největší lokalitu ze všech čtyř celků chráněného území a patří k unikátním lokalitám Chřibů.

Podle vrcholů Maršavy byla dříve pojmenována zdejší oblast Chřibů jako Maršavské hory (Žižlavský, Hrabec a Blaha, 2022). Historicky však existuje celá řada dalších alternativních názvů jako Maršovy hory, Marsgebirge, Marsberg, Maršovo pohoří a další. O původu názvu Chřibů se podrobně zmiňuje tento tento článek.

Žižlavský, Hrabec a Blaha (2022) uvádí, že skály na Maršavě jsou zakresleny už v nejstarších dochovaných mapách, které pochází z počátku 19. století.

Ve vzdálenějším okolí se nachází legendární přírodní rezervace Holý kopec, která patří mezi ojedinělé rezervace svého druhu ve střední Evropě a je unikátní ukázkou starých lesních porostů původního druhového složení. V údolí Dlouhé řeky se nachází staré turistické rozcestí Pila, dále Račí studánka, studánka Pod Budkou a památný Buk u Dlouhé řeky.

Galerie místa

Zajímavé odkazy

Zdroje

CHYTRÝ, Milan a kol. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. ISBN 978-80-87457-03-0

PETRÁNEK, Jan a kol. Encyklopedie geologie. Praha: Česká geologická služba, 2016. ISBN 978-80-7075-901-1 

PODEŠVA, Zděněk. PP Maršava. In: Chráněná území Zlínského kraje, 2021 [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.chranena-uzemi.cz/marsava.php

ŽIŽLAVSKÝ, Bořek, HRABEC, Jiří a Jiří BLAHA. CHŘIBY – po skalách a lomech IV. Chřiby záhadné a mýtické sv. 17. Boršice: Nakladatelství Buchlov, 2022. ISBN 978-80-907853-4-2

Máte aktualizaci nebo tip?

Máte návrh na aktualizaci, nové informace k místu a chcete rozšířit článek? Nebo jste objevili v článku nepřesnost? Napište nám.