Bradlo

Bradlo je s výškou 543 m n. m. dominantním vrcholem jižních Chřibů a zároveň jedním z nejvyšších a nejvýznamnějších vrcholů celého pohoří. Bradlo je součástí mohutného zalesněného hřbetu, který se táhne ve směru od jihozápadu na severovýchod. Masiv začíná u Josefínského potoka a končí v klesání pod Rozštípenou skálou. Při pohledu z jihu, z oblasti Kyjovska, je panorama jižních Chřibů s dominantním masivem Bradla charakteristickým prvkem krajiny. Impozantní vrchol Bradla, tyčící se do výšky 543 metrů nad mořem, tvoří výraznou siluetu na obzoru a již z dálky upoutává pozornost. Jeho mohutné svahy pokryté hustými lesy kontrastují s okolní zvlněnou krajinou polí, luk a vinohradů. Tato scenérie vytváří nezaměnitelný obraz, který je symbolem přírodní krásy a jedinečnosti Chřibů. Bradlo tak není jen nejvyšším bodem pohoří, ale i jakýmsi pomyslným „majákem“, jenž návštěvníkům ukazuje cestu k objevování dalších kouzelných zákoutí této malebné oblasti.

Celý hřeben je zalesněn listnatými lesy, především bučinami (Karpatské ostřicové bučiny asociací Carici pilosae-Fagetum sylvaticae) a dubohabřin (Karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli) a v jeho vrcholových partiích vystupují na povrch četné skalní útvary, doprovázené porosty s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Menší skalní útvar se rovněž nalézají i na samotném vrcholu Bradla.

Přes vrchol hory prochází zelená turistická trasa vedoucí z Vřesovic ke Koryčanské kapli a ta je také nejčastější přístupovou trasou k vrcholu. Ze severu, od Koryčanské kaple je stoupání na Bradlo mírnější a vede přes několik menších předvrcholů a ve směru z jihu je v posledních pár set metrů pěšina k vrcholu strmější.

Skalní útvary na vrcholu jsou tvořeny pro Chřiby typickými pískovci a slepenci soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat. V bezprostředním okolí vrcholu se dříve pískovec v malé míře dokonce těžil a pozůstatky lomové činnosti jsou v okolí patrné dodnes. Výraznější terénní pozůstatky starého lomu jsou viditelné pár desítek metrů pod vrcholem na západní straně hory. Na vrcholu je v plechové skříňce umístěna i vrcholová kniha KČT, odbor Vřesovice.

Vrchol Bradlo oplývá zajímavou a do jisté míry i poměrně tajemnou historií. Traduje se, že v okolí vrcholu se v dávných dobách pravděpodobně rozkládalo ranně středověké hradisko, ze kterého se však v okolním terénu dochovaly už jen nepatrné zbytky. 

O hradisku se poprvé zmiňuje na přelomu 19. a 20. století, roku 1905, regionální badatel a historik, teolog a římskokatolický kněz Msgre. ThDr. František Přikryl (1857 – 1939), který jej přiřazuje ke hradiskům staroslovanským (Přikryl, 1905; Baščan et al., 2003; Žižlavský, 2021). Rodák z Vlčova na Slovácku se v převážné části svého díla věnuje regionu a etnografii Hostýnského záhoří a také archeologickému výzkumu cyrilometodějských památek a artefaktů slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje na Moravě, což jej přivádí pochopitelně i do oblasti Chřibů.

Tragicky se do historie hory zapsal 30. listopad roku 1952. Večer toho dne, ve 20:58, havaroval na jihovýchodním úbočí hory vojenský letoun Douglas C-47 Skytrain a na místě tragicky zahynulo všech pět členů posádky. Armádní letoun té noci dopadl přibližně 100 m jihovýchodně pod vrcholem Bradla. Na vrchol hory byla následně umístěna pamětní deska, která byla později obnovena roku 1993 a také roku 2007. Současná kovová pamětní deska nese následující text a jména padlých vojáků: 

Dne 30. 11. 1952 na tomto místě havarovalo vojenské letadlo ve kterém zahynuli: 

• František Gregr (* 13. 9. 1930) 
• Antonín Větroň (* 14. 5. 1914) 
• Vlastimil Koval (* 12. 7. 1912) 
• Jiří Dvořák (* 13. 1. 1922) 
• Viliam Antal (* 14. 5. 1929) 
• Obnovil: 3. 4. 1993 a 2007 Hec Klub Kyjov.

• O zmíněný „pomníček“ pečují členové Hec Klubu Kyjov v čele s Miroslavem Štelčíkem. 
•  

Z dalších zdrojů se dozvídáme hodnosti i pozice členů posádky. Štábní kapitán Antonín Větroň byl pilotem letounu, podporučík František Gregr zastával pozici radiotelegrafisty, jako palubní technik sloužil nadporučík Vlastimil Koval, poručík Jiří Dvořák zastával pozici druhého pilota a nadporučík Viliam Antal byl navigátorem letounu. Dále se dozvídáme, že stroj Douglas C-47 Skytrain letěl toho dne na „zvláštní misi“ a přepravoval matrice pro Rudé právo (Knotek, 2011). Jak už bylo zmíněno, letadlo dopadlo na jihovýchodní stranu hory, přibližně 100 m pod vrcholem, kde se dnes nachází další pomník této tragické události. 

Knotek (2011), uvádí i podrobný výklad celé události. 

Další informační tabulka, která přináší svědectví o této nešťastné události, je umístěna na stromě na vrcholu hory a autorem této cedulky je Klub českých turistů, odbor Vřesovice.

Stejně jako k řadě míst ve Chřibech, se i k Bradlu váží legendy a pověsti. Jednu z nich zaznamenal ve válečných letech, roku 1944, moravský beletrista, spisovatel a sběratel lidové slovesnosti, pohádek a pověstí z Chřibů Jan Jetelina: Pověst vypráví o loupežnících, kteří loupili na zdejších kupeckých stezkách a ukrývali se v divokých hvozdech a skalinách na Bradle. Tehdejší pán zdejších panství proto nechal vypsat odměnu za odhalení jejich skrýše. Úkryt zbojníků na Bradle našel mladý chasník, panské vojsko zbojníky později zajalo a byli hnáni před knížecí soud (Jatelina, 1944).

Jiná pověst praví o loupežnících, kteří se ukrývali na Bradle a v okolních lesích přepadávali pocestné. Jednoho dne přepadli a zavraždili dceru hraběte zdejšího panství, která po lesních stezkách pod Bradlem projížděla kočárem. Její zlomený otec pak na místě tragické události nechal postavit kapličku, kterou dnes známe jako Koryčanskou kapli (Jetelina, 1944; Žižlavský, 2021). Obdobná verze příběhu se traduje i v legendě o původu Koryčanské kaple. 

Další dochovaná pověst vypráví o slovanském obětišti na Bradle. Dodává také, že v dávných zde byly zapalovány strážní ohně, které symbolizovaly blížící se nebezpečí (Žižlavský, 2021). Takovým horám se někdy říkávalo „ohňové hory“ nebo také „kouřové hory“. Ve Chřibech toto označení nese třeba i tajemný vrchol Komínky. 

Podrobný výklad výše uvedených pověstí najdeme v díle Jana Jateliny Pověsti a zkazky ze Chřibů z roku 1944 a také v 16. svazku populární literární série Chřiby záhadné a mýtické – Po skalách a lomech III. od slavného regionálního autora, spisovatele a badatele Bořka Žižlavského, vydáno nakladatelstvím Milana Železníka v Boršicích roku 2021.

K místním pověstem a celému příběhu Bradla a Koryčanské kaple je dobré také zmínit, že přesný původ tzv. pseudobarokní Koryčanské kaple, která je postavena ve stylu připomínající pozdní baroko, není zcela jednoznačně doložen. Jisté však je, že kaple je zakreslena na lesnických mapách moravanského revíru z let 1835 a 1855, jak uvádí ve svém díle Žižlavský (2021). 

Na vrchol Bradla se každoročně na podzim koná výstup pořádaný Klubem českých turistů z Vřesovic, příhodně zvaný „Výšlap na horu Bradlo“. Akce se koná vždy v listopadu.

Mezi významná místa v okolí Bradla patří vedle slavné Koryčanské kaple také zajímavý skalní útvar Rozštípená skála, dále malebná Zoubkova studánka, zaniklý strážní hrádek Ranšperk (Hradiště Vřesovice) nebo menší skalní útvary zvané Moštěnské kameny.